Štamgast & Gurmán
Toto je inzerce. Proč ji ještě u nás nemáte také? Více ZDE

JAK VYBRAT KUŘECÍ MASO? ČÁST 2

JAK VYBRAT KUŘECÍ MASO? ČÁST 2

18. 1. 2018 - Kuřecí maso patří mezi základní potraviny a jeho obliba v České republice, Evropě i ve světě stále roste.

 

6. Co poznáte z etikety

Při označování kuřecího masa musí být na etiketě nebo obalu výrobku uveden zejména název výrobku, výrobce a jeho adresa. Nesmí chybět ani údaj o třídě jakosti, stav, ve kterém je kuřecí maso uváděno na trh, což znamená, zda se jedná o drůbež čerstvou, nebo zmrazenou (u čerstvého kuřecího masa naleznete datum použitelnosti a u zmrazeného kuřecího masa datum minimální trvanlivosti a datum zmrazení). Dále pak také podmínky uchovávání masa a země původu. Povinně se označuje členský stát EU nebo třetí země, kde byla drůbež chována a kde byla poražena. Spotřebitelé se tak mohou při výběru drůbežího masa rozhodovat i na základě této důležité informace.

Kromě označení země původu je kuřecí maso na obalu či etiketě opatřeno identifikační značkou (oválné označení zdravotní nezávadnosti baleného kuřecího masa). Značka uvádí kód státu
a registrační číslo výrobce.

Podle předpisů EU je uvádění způsobu chovu v případě kuřecího masa nepovinný údaj. Je pouze na uvážení výrobce, zda způsob chovu uvede při označování výrobků. Jedná se např. o údaje o volném chovu kuřat nebo způsobu krmení (krmeno kukuřicí apod.).

 

7. Jakostní třídy drůbeže

Jatečně upravená těla drůbeže a dělené drůbeží maso se řadí do dvou jakostních tříd – A a B. Drůbež pro zařazení do těchto jakostních tříd musí být neporušená, čistá, bez cizích látek, znečištění nebo krve, bez cizího zápachu, bez vyčnívajících zlomených kostí, bez viditelných pohmožděnin. Čerstvá drůbež nesmí v žádném případě vykazovat jakékoli stopy po předchozím mražení.

Kromě výše uvedených požadavků musí mít drůbež v jakostní třídě A dobrou stavbu těla a musí být plně zmasilá. Prsa a stehna musí být dobře vyvinutá. U kuřat je na prsou, hřbetu a horních stehnech tenká rovnoměrná vrstva podkožního tuku. Na závadu nejsou ani odstraněné konce křídel.

Zmrazená nebo hluboce zmrazená drůbež třídy jakosti A nesmí vykazovat žádné stopy po spálení mrazem mimo těch, jež jsou nahodilé, malé a nenápadné a nejsou na prsou a stehnech.

 

8. Jak je zajištěna zdravotní bezpečnost při zpracování kuřecího masa

Celá produkce a zpracování drůbeže v České republice je pod stálým veterinárním dozorem. Kuřata jsou chována v halách, tedy v uzavřeném prostoru, což téměř vylučuje styk s venkovním prostředím, a tedy zavlečení nákazy. Pro chovatele všech druhů jatečních zvířat platí povinnost 24 hodin před dodávkou na jatka zasílat jejich informace o zdravotním stavu. Úřední veterinární lékař musí být přítomen na schválených jatkách během celé doby provádění prohlídky – od poražení kuřat až po výrobu hotového výrobku. Spotřebiteli tak nehrozí nebezpečí, že by mohlo dojít ke zpracování drůbeže s příznaky jakékoli nákazy, nemoci nebo kontaminace.

 

9. Kuřata vs. růstové hormony a antibiotika

Spotřebitelé mají často obavu, zda maso, mléko nebo vejce neobsahují růstové hormony nebo antibiotika ze zvířat, z nichž pocházejí. Představují si, že tyto látky jsou kuřatům podávány pro rychlý růst, a tím pronikají i do masa. Tak tomu ale není. Používání růstových hormonů u kuřat je legislativně zakázáno a aplikace antibiotik je povolena pouze z léčebných důvodů. Při užití antibiotik se následně musí dodržet ochranné lhůty, během nichž jsou zbytky antibiotik odbourány a vyloučeny z organismu. V tomto období se nesmí kuřata dodávat na porážku.

Kratší doba výkrmu drůbeže (kuřat, krůt apod.) je dána genetickými předpoklady a také vyváženým krmivem, které obsahuje všechny potřebné živiny, minerální látky a vitaminy k optimálnímu růstu.

 

10. Spotřeba drůbežího masa a některé další aspekty

Drůbeží maso je spotřebiteli velmi oblíbené a to se promítá do růstu jeho spotřeby. V roce 2015 byla spotřeba drůbežího masa v ČR na úrovni 26 kg na jednoho obyvatele a v roce 2016 dosáhla úrovně téměř 27 kg. Předpoklad je, že jeho spotřeba i nadále poroste. Z dostupných informací vyplývá, že zákazníci radši sáhnou po chlazeném mase namísto masa zmraženého. Odhadem podíl chlazeného masa na pultech přesáhl hranici 80 %. Současní spotřebitelé preferují drůbeží díly a výrobky s vyšší přidanou hodnotou na rozdíl od celých kuřat.

Stále častěji se můžete na pultech našich obchodů setkat i s drůbežím masem z dovozu. Největší podíl dováženého drůbežího masa je z Polska. Současně roste i vývoz drůbežího masa a nejčastěji směřuje na Slovensko. Výroba v ČR saturuje náš trh z cca 60 %, dovoz asi ze 40 %. „Dovážené drůbeží maso mnohdy není nejkvalitnější, může být např. chlazeno vodou a v mase je pak vyšší množství absorbované vody, za kterou spotřebitel platí cenu jako za maso. Při dovozu ze třetích zemí (např. Brazílie) může být drůbež krmena masokostní moučkou a nemusí být splněny náročné požadavky na welfare kuřat při chovu. V případě českých kuřat to není možné, protože se dodržují právní předpisy ČR a EU a jejich plnění se pravidelně kontroluje,“ vysvětluje odborník MVDr. František Mates ze Sdružení drůbežářských podniků.

 

 

Zdroj: Hana Králová

foto: www.akademiekvality.cz

 

 

Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.

Vychytané.cz - fotky, fotoreporty, akce, parties     Golden Apple Cinema - multikino, Velké kino, kino Květen Zlín-Malenovice    
Gastro Novotný        
O nás | Reklama | Spolupráce | Kontakt
(c) Jaroslav Střecha, 2018, design DesignLabs.cz, úprava kódu a programování SPmedia.cz