Štamgast & Gurmán
Toto je inzerce. Proč ji ještě u nás nemáte také? Více ZDE

Jídelníček o velikonočním postním týdnu. Jaký opravdu býval ?

Jídelníček o velikonočním postním týdnu. Jaký opravdu býval ?

28. 3. 2018 - Jsou tu svátky jara. Ve většině domácností je tvoří skladba typických pokrmů, ať je to mazanec, sladký beránek, nádivka s kopřivami či medvědím česnekem, jehněčí maso a samozřejmě variace z vařených obarvených vajíček.

Česká kultura stojí na křesťanských základech a právě křesťané se na Velikonoce připravují již od Popeleční středy, kdy začíná doba postní. Trvá čtyřicet dní (neděle se nepočítají). Ta však s moderními výstřelky – půsty, očistnými a detoxikačními kúrami neměla a nemá nic společného.

„Zdrženlivost“ se vztahuje na maso teplokrevných zvířat

Ta byla v tradici vždy považována za určitý komfort v běžné stravě. Ryby byly naopak chápány jako pokrm chudých a půst zdrženlivosti se na ně nevztahuje. Půst se týká všech křesťanů od 14 let. Na Popeleční středu a Velký pátek jsou dospělí křesťané (od 18 do 60 let), kteří nejsou nemocní, vázáni také půstem „újmy“, což znamená, že pouze jednou za den se smí najíst do sytosti. Tolik Směrnice pro postní dobu zveřejněná na pastorace.cz. Lidé mají navíc pracovat na obnově či „vzkříšení“ svého života. Zpomalit, přemýšlet o svém životě, být s rodinou, najít si čas na partnera, děti, blízké přátele a kamarády. Zapomenou na hádky a spory.

A co se týče jídla? Hladovění, jak ho vidí některé moderní a zaručené dietní programy, nedoporučují ani odborníci. „Půsty nás nespasí. Zvlášť, když po zbytek roku jíme nezdravě. Jednorázové půsty, zeleninové dny nejsou řešením jinak nevhodného životního stylu. Rozhoduje to, co jíme a jak se hýbeme po většinu roku ne pár dní v roce. Ideální je jíst celoročně zdravě a odlehčeně,“ říká nutriční terapeutka Zuzana Douchová. Na druhou stranu bychom se podle ní měli postit celoročně, a to ve smyslu od tučných, smažených, přesolených, přeslazených a chemicky konzervovaných a zpracovaných jídel.

 

Sváteční týden

Naše babičky a dědové měli v posledním týdnu před Velikonocemi každý den spojený s určitou činností a ve většině i s typickým jídlem. Zkuste si připomenout, jak se dříve stravovali a inspirujme se. Udělejte si sváteční každý den až do Velikonočního pondělí. A jen douška pro škarohlídy, kteří by mohli tvrdit, že naši předkové i v nedávné historii zažívali velkou bídu a hlad a podobně nesmýšleli. My se inspirujeme tradičními zvyky.

  • Modré pondělí – co se týká stravy, lze tento den spojit s vodou a pitným režimem.

Květná neděle křesťanům připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a jeho vítání palmovými ratolestmi, proto se na tuto počest ve vyzdobených kostelech světí kočičky. Pondělí přímý význam nemá. V dobách pohanský se však konali přípravy na velký úklid, nosila se k domu voda. Myslete proto na množství a kvalitu nápojů. Samozřejmostí by mělo být vynechání alkoholu, ten nepatří do celé postní doby. „Zapamatujte si, že pitný režim neznamená jen vypít doporučené množství tekutin, ale vypít je v průběhu celého dne. Pokud si dáte ráno jen kávu na probuzení a spěcháte s dětmi do školy či družiny a pak honem do práce, nedivte se, že vás dopoledne začne bolet hlava. Co nejrychleji po probuzení potřebuje organismus doplnit tekutiny,“ upozorňuje Zuzana Douchová.

  • Šedivé úterý – kroupy a šulet.

Barva je odvozena od zvířeného prachu, začínalo se s úklidem, hospodyňky vymetaly pavučiny. K jídlu se nejčastěji podávaly kroupy či šoulet. „Jde o pokrm bezmasý, přesto ve spojení kroupy a hrách či fazole, dokáže dodat celé spektrum esenciálních aminokyselin, tedy těch, které si organismus sám nedokáže vyrobit,“ říká Zuzana Douchová.

  • Škaredá (Sazometná) středa – ve znamení jidášků.

V tento den bychom se na sebe neměli mračit a nejen to... Křesťané si připomínají úskok, kdy Jidáš zradil Ježíše za 30 stříbrných. Pojmenování Sazometná zase poukazuje na činnost, která se vykonávala, vymetání komínů. A protože je potřeba kamna po vyčištění pořádně roztopit, pekly se jidášci. Kynuté pečivo připomínající smyčku, na které se Jidáš oběsil. Po vytažení z trouby se pomazává medem.

  • Zelený čtvrtek – do jídelníčku patří zelená.

Je jedno, zda zelené listy kopřiv, polníčku, špenátu či lahůdkové cibulky. „Zelené natě a listy jsou plné vitamínu C, draslíku, antioxidačně působících látek. Je v nich i hodně železa a vápníku, i když tyto prvky jsou hůře pro organismus využitelné,“ uvádí Zuzana Douchová. Důležitá, zejména při krvetvorbě, je i obsažená kyselina listová. Její nízký příjem zvyšuje podle odborné literatury riziko vzniku depresí.

  • Velký pátek – nejpřísnější den půstu.

Křesťané si připomínají utrpení a smrt Ježíše Krista. Zároveň jde o den nejpřísnějšího půstu, dospělí se smí dosyta najít jen jednou za den a v jídelníčku by nemělo být maso. „Při správně zvolené skladbě jídelníčku, není třeba jíst maso každý den. Na druhou stranu vegetariánství obecně nedoporučuji především dětem, těhotným ženám a seniorům,“ říká Zuzana Douchová a dodává: „Ještě k půstu. V pravém slova smyslu ne, ale odlehčení klidně ano. Pozor však na dehydrataci, nedostatek bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Velmi obezřetní by měli být lidé náchylní ke stavu hypoglykémie, tedy nízké hladiny cukru v krvi, s podváhou, nízkým krevním tlakem, diabetici a psychicky onemocní.“

  • Bílá sobota – den mazanců a beránků.

Den smutku, vše utichá. Jen kromě kuchyně, kde se zadělává na mazance a beránky. „Velikonoce bez sladkého pečiva jsou pro většinu z nás nepředstavitelné. Měli bychom si ale vzpomenout na období po vánočních svátcích, kdy nám bylo líto vyhodit cukroví a dojídali ho, a pak s obavami vstupovali na váhu. Vždy je vhodnější mít „menší oči“ než si zbytečně zadělávat na výčitky,“ přidává jedno z doporučení nutriční terapeutka.

  • Boží hod velikonoční – rodinná procházka a společné vajíčko.

Oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista, největší křesťanský svátek. Lidé se scházeli v kostele. Zapomeňte proto jen na sváteční přejídání a udělejte si pořádnou procházku. A bylo by hezké, kdybychom oprášili jeden dávný zvyk, kdy se celá rodina podělí o jedno vařené vajíčko na znamení rodinné pospolitosti a lásky.

  • Pondělí velikonoční – začíná týden vaječných specialit.

zatímco Boží hod velikonoční se pojí s křesťanskými oslavami, Pondělí velikonoční je spojeno s lidovými tradicemi. Především pomlázkou a hromadou děvčaty namalovaných a chlapci vykoledovaných vajec. Začíná týden vaječných specialit. Co na ně řekne naše tělo? Nic se přehánět nemá, ale jednou za čas by ani extrém ublížit neměl. „Je prokázáno, že hladina cholesterolu v krvi je stravou ovlivnitelná přibližně ze třiceti procent. Co a jak jíme se tedy na našem zdraví jednoznačně podepisuje. Co se týká vajec, žloutek sice obsahuje poměrně vysoké množství tuku a v něm i cholesterolu. Na druhou stranu je toto množství vyváženo obsahem lecitinu, který cholesterol v těle pomáhá odbourávat,“vysvětluje Zuzana Douchová. Ve vejcích najdeme zároveň bílkoviny, které bývají označovány za podobně hodnotné jako ty obsažené v mase a mnohem kvalitnější než ty získávané z mléčných výrobků. „Mají vysoký obsah takzvaných esenciálních aminokyselin, které si organismus nedokáže sám z přijaté stravy vyrobit. Jejich nenahraditelnost je spojována také s vysokou stravitelností, ta je přibližně 98 procent,“ dodává Zuzana Douchová.

 

 

Zdroj: Vím, co jím a piju, o.p.s., www.vimcojim.cz

Foto: Pixabay

Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.

Vychytané.cz - fotky, fotoreporty, akce, parties     Golden Apple Cinema - multikino, Velké kino, kino Květen Zlín-Malenovice    
Gastro Novotný        
O nás | Reklama | Spolupráce | Kontakt
(c) Jaroslav Střecha, 2018, design DesignLabs.cz, úprava kódu a programování SPmedia.cz