17. 1. 2014 - Ovšem nemyslíme ani nakládané ani sušené či zmražené, ale čerstvě nasbírané v nejbližším lese. Říkáte si co je to za nesmysl v lednu? Pak čtěte dál a Vše o vaření vám prozdradí, že i v zimě se dá s úspěchem pěstovat houbaření.
Nepatřím mezi úspěšné a tedy ani vášnivé houbaře, a proto mi donedávna tato disciplína byla neznámá. Mezi vámi ale určitě bude řada těch, pro které není novinkou, že i v lednu „rostou“, obzvlášť pokud je mírná a vlhká zima tak jako ta letošní.
Některé druhy jedlých hub totiž najdeme celoročně a ani sněhová pokrývka pro ně nemusí být překážkou. Zimní houby jsou na chlad velmi dobře přizpůsobeny a mohou i lehce přemrznout. Samozřejmě platí u nich to stejné pravidlo jako u ostatních druhů hub - pokud několikrát hodně přemrznou a mezitím rozmrznou, takové houby se již sbírat nedoporučuje.
V zimě však roste jen několik druhů jedlých hub. Patří mezi dřevokazné houby a nalezneme je nejčastěji na pařezech, padlých, ale i živých kmenech stromů. Nejoblíbenějšími zimními houbami jsou hlíva ústřičná a penízovka sametonohá. Dalšími známými jedlými houbami, kterým zima nevadí jsou např. pařezník pozdní nebo jidášovo ucho.
Obr. Sbírat houby v zimě je pro mnohé překvapivé zjištění Obr. Hlíva ústřičná
Hlívu ústřičnou nejčastěji naleznete na odumřelých kmenech listnatých stromů. Její plodnice připomínají ústřice a odtud je i její název. Je to výtečná houba k všestrannému kuchyňskému využití. Má příjemnou houbovou vůni a nasládlou chuť. Prokázány byly i její léčivé účinky. Můžete si ji vypěstovat i doma na balkoně nebo na zahradě.
Penízovka sametonohá (úvodním obrázek) roste zpravidla v trsech na kmenech tlejících, ale i živých listnatých stromů. Je velmi odolná a vydrží i teploty až do mínus deseti pod nulou. Nestor českých houbařů František Smotlacha ji nazýval vánoční houbou, protože ji lze najít právě o vánočních svátcích, často i pod sněhem. Její chuť a vůně jsou příjemné a typicky houbové. Penízovka patří mezi velmi chutné houby. Její chuť vynikne zejména v polévkách.
Jidášovo ucho roste hojně a prakticky po celý rok na mrtvém dřevě bezu a akátu. Nalézt ho však můžeme i na jiných typech listnáčů. Používá se především do asijských jídel, ale výborné je i do salátů, polévek a houbových směsí.
Pařezník pozdní najdeme spíše vzácněji na odumřelých kmenech olší, buků, vrb a javorů na vlhčích místech. Mázajímavou chuť a hodí se např. do guláše.
Sbírání zimních hub má několik výhod - tyto druhy se dají pěkně odloupnout od substrátu, takže se obejdede i bez nožíku. Mnoho houbařů se v zimních měsících do lesa nevydává, a tak navíc nepotkáte mnoho konkurentů.
Houbaření je v zimě je také bezpečnější, protože teď v lese nenajdete jedovaté houby.
Zkrátka zima, která má dostatek vláhy, není sucháa teploty se během ní pohybují mírně nad nulou, je pro houbaření ideální. Tak neváhejte a vyražte ve volné chvíli do lesa a dopřejte si i v lednu čerstvé houby.
Obr.: Jidášovo ucho Obr. Pařezník pozdní
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.