I soukromé domovy seniorů potřebují pomoc státu. Ten jim ale „hází klacky pod nohy“
25. 9. 2015 – V Česku žije kolem tří milionů seniorů a zhruba deset procent z nich je odkázáno na pomoc druhých. Zejména pro ně jsou určena zařízení nabízející speciální péči, těch je v republice kolem pěti set.
Řada z nich se ale navzdory tomu, že mají plno, potýká s existenčními problémy. Ty hlásí zejména registrované soukromé domovy pro seniory, které se neobejdou bez státní podpory. Té se jim ale často nedostává. K jednomu z nejčastějších mýtů, které panují okolo soukromých domovů pro seniory, patří ten, že pobyt v nich vyjde na několik desítek tisíc měsíčně. Registrovaná soukromá zařízení se ale musí řídit stejnou úhradovou vyhláškou jako ta státní. „V Česku existuje kolem 70 takzvaných penzionů pro seniory. Ty jsou určeny zejména pro soběstačné klienty, kteří mají v objektech zpravidla samostatné bytové jednotky se zajištěným stravováním, programem a doplňkovou péčí. Za své služby si tato zařízení mohou měsíčně účtovat prakticky libovolnou částku. Zařízení, která se starají o nemohoucí seniory nebo jsou jinak specializovaná, však musí být registrovaná a řídí se stejnými pravidly, ať jsou státní nebo soukromá. Registrace klientům zaručuje odbornost poskytovaných služeb a vhodnost technického vybavení. Zároveň se však tyto domovy pro seniory musí řídit úhradovou vyhláškou, která zejména pro soukromá zařízení představuje obrovský problém. Na rozdíl od státních domovů jsou ty soukromé totiž často přehlíženy státem a potřebné finanční podpory se jim nedostává,“ popsala Hana Červenková, ředitelka domova pro seniory Centrum Na Verandě Beroun.
Kdo by si tak myslel, že je provozování soukromého domova pro seniory výnosný byznys, pletl by se. Kvůli nedostatečné podpoře od státu je jejich provozovatelé spíše dotují. „Ceny stanovené úhradovou vyhláškou za pobyt v domově pro seniory pokrývají náklady zhruba z poloviny. Úhradová vyhláška stanovuje maximální cenu za pobyt a stravu. Tato částka je navíc limitována výší starobního důchodu seniora, kterému z této sumy ze zákona musí zbýt ještě 15 procent pro osobní potřebu. Například senior s důchodem deset tisíc korun tak v registrovaném zařízení zaplatí za veškeré služby 8500 korun a je úplně jedno, zda je klientem státního nebo soukromého domova. Náklady na péči o jednoho klienta vyjdou ale minimálně na dvojnásobek,“ zdůraznila Hana Červenková.
I soukromá zařízení mohou zažádat o dotace, ale nemají na ně žádný právní nárok. Při rozdělování peněz stát navíc upřednostňuje státní zařízení, těm soukromým téměř nepřispívá. „Při zřizování domova pro seniory jsme od Středočeského kraje nedostali na provoz ani korunu a dodnes je podpora ze strany státu nulová. Zdůvodněním neposkytnutí financí bylo, že nový domov pro seniory potřeba není, protože míst je v Česku dostatek. Přitom se domov zaplnil téměř okamžitě po otevření. Jeho kapacita je 50 lůžek, volných je jich nyní jen devět. Stát by si měl především uvědomit, že soukromá zařízení v podstatě suplují jeho povinnosti postarat se o nesoběstačné občany a zajistit jim kvalitní péči, což pouze státní domovy nejsou zjevně schopny zajistit,“ uzavřela Hana Červenková.
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
