2. 1. 2017 - „Teď si ukážeme, jak ke koňaku správně přivonět. Zacpěte si jednu nosní dírku a přičichněte ke skleničce. Pak je prohoďte. Jsou různě citlivé, takže ucítíte odlišné vůně,“ radí naslouchajícímu publiku na svém školení v Baru, který neexistuje Jean Jacques Godet.
Tenhle francouzský elegán je zástupcem již čtrnácté generace rodu Godetů, která pokračuje v nepřetržité tradici výroby ušlechtilého alkoholu a obchodu s ním. Čichový trénink si prý ordinuje denně od sedmé hodiny ranní. „Zkuste to také. Znatelný pokrok na sobě vypozorujete už po dvou měsících, ve skleničce rozeznáte daleko více vůní,“ tvrdí.
Upozorňuje také na častou chybu, které se lidé pochutnávající si na koňaku dopouštějí, a sice zahřívání sklenice dlaněmi. Aromata se totiž při tom uvolňují až příliš rychle a brzy uniknou do ovzduší.
Mazaní Holanďani
Pálenka z vína, kterou na západě Francie v okolí města Cognac nechávají v dubových sudech zrát klidně i několik desetiletí, platí za synonymum luxusu. Navíc se chlubí dlouhou tradicí, zrození koňaku se totiž odehrálo již zhruba v polovině 16. století. A Bonaventure Godet, prapředek Jeana Jacquese, byl u toho.
Západofrancouzské městečko La Rochelle ležící na břehu Biskajského zálivu bylo od dob starého Říma široko daleko nejvýznamnějším producentem soli a bílého vína nejen pro celý region, ale také na export (později především do Velké Británie a Německa). Kolem roku 1550 dostali holandští obchodníci, mezi něž patřil i Bonaventure Godet, nápad. Redukujme obsah vody ve víně, alkoholu se pak na loď vleze mnohem více!
Redukci provedli vypálením a po několikatýdenních plavbách zjistili, že destilát se v sudech zušlechtil. Tak vznikli první předchůdci dnešních koňaků…
Zdroj: http://www.nepijubrecky.cz/vydal-se-lodi-antarktidu-konak/ , autor: Michael Lapčík
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.