Na Slovensku se vyrábí speciální zvon pro papeže. Jednou z důležitých výrobních ingrediencí je plzeňské pivo
23. 02. 2017 - Zvony jsou důležitým symbolem Velikonoc, traduje se, že každý rok v průběhu velikonočních oslav „odlétají“ do Říma. V návaznosti na to vyrábí v těchto dnech jedna z nejznámějších slovenských zvonařských rodin jedinečný zvon, který poputuje v dubnu do Vatikánu. Tímto speciálním darem tam bude obdarován přímo papež František.
Říká se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony na znamení smutku nad Kristovým ukřižováním a odlétají do Říma pro požehnání. Vrací se pak na Bílou sobotu, kdy se zase slavnostně rozezní. Zvony jsou proto důležitým symbolem velikonočních svátků, v minulosti se dokonce věřilo, že pokud by některý z nich v tomto čase neodlétl, přineslo by to obci neštěstí.
Do Říma, respektive Vatikánu, letos v návaznosti na legendu „odletí“ i desetikilogramový zvon z malé zvonařské dílny Trvalcových. Rodina, která si v malém slovenském městě Žarnovica hýčká zvonařské řemeslo už dvě generace, pracuje na tomto netradičním velikonočním dárku pro Svatého otce už týdny. „Celý proces výroby zvonu trvá většinou několik měsíců a má několik fází. Nejprve je třeba vytvořit pečlivý nákres a formu zvonu, forma se následně zdobí a to je asi nejzajímavější část postupu. Na výzdobě formy pro papežský zvon pracujeme právě teď, na jeho těle se objeví například Bazilika svatého Petra,“ říká Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů. Mezi jeho nejcennější výtvory patří prozatím například naživo odlitý zvon v Košicích, zvon, který putoval až do Kanady nebo originální zvonkohra. Ty nyní doplní ještě výjimečný dar papeži Františkovi.
Překvapivě je součástí „receptury“ výroby zvonu taky pivo. „Pivo používáme se synem kvůli lepší přilnavosti a pevnosti materiálu. Nejlepší zkušenosti mám s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700°C,“ vysvětluje Michal Trvalec, starší ze zvonařského rodu. To se dozvěděli v plzeňském pivovaru a požádali ho proto o pomoc při výrobě netradičního daru papeži Františkovi I. Občané Plzně a zástupci pivovaru totiž pravidelně posílají do Vatikánu k příležitosti Velikonoc požehnanou várku plzeňského ležáku, který si svou cestu do Říma našel už před 112 lety, a to k tehdejšímu papeži Lvovi XIII., jemuž ho lékaři doporučili jako lék. Třiceticentimetrový zvon, k jehož výrobě je plzeňské pivo zapotřebí, se tak stane součástí tradiční velikonoční zásilky Pilsner Urquell, která poputuje počátkem dubna do srdce Říma. Zvon s originální pečetí také připomene letošní důležité 175. výročí plzeňského piva.
JAK VYPADÁ PROCES VÝROBY ZVONŮ?
Výroba zvonu vždy začíná tvorbou formy pro zvon. Tato fáze trvá asi měsíc až dva, a zahrnuje v první řadě návrh a vytvoření formy pro jádro – vnitřní profil zvonu, a to ze speciální hlíny, která musí dobře zaschnout. Následuje také příprava tzv. košile, někdy nazývané zvonem falešným. Košile se vyrábí tak, že se na jádro po jeho uschnutí nanese další jemnější vrstvička hlíny.
Na řadu pak přichází zdobení, kdy se na falešný zvon přilepí všechny reliéfy a další výzdoba, kterou hodlá zvonař zvon vybavit. V průběhu cca dvou týdnů získá postupně zvon svou jedinečnou kompozici. Výzdoba zvonů je ve většině případů spíše vystouplá, ale najdou se i dekory vhloubené nebo vysekané do těla zvonu až po odlití.
Když je forma falešného zvonu dokončena, nanáší se na ni poslední část formy, tedy její plášť – nejsvrchnější vrstva hlíny. Velmi opatrně, často ručně se vmačkává ke košili, aby se výzdoba zvonu dokonale obtiskla. V této fázi se do formy lije právě zmiňované pivo, které má zajistit nejlepší vlastnosti směsi – její dokonalou přilnavost, pevnost a perfektní scelení pro následné vypalování.
Sušení a vypalování již hotové formy zvonu trvá většinou asi 3 dny a provádí se při teplotách dosahujících až 700°C.
Poslední fází celé výroby zvonů je pak jejich konečné odlití, které zabere kolem 4 hodin. Po vychladnutí formy se nadzdvihne plášť a odstraní se košile. Upraví se případné nedostatky, ke kterým došlo při vysoušení a vypalování, a plášť se pečlivě zasadí zpět. Do předehřáté formy se pak naleje zvonovina – směs mědi a cínu – což je úplně finální materiál, z něhož bude zvon vytvořen a který mu propůjčí i své vlastnosti. Až nyní pozná po několika měsíční pečlivé práci zvonař výsledek – když zazvoní na zvon a zjistí, zda má očekávaný tón.
Zdroj: Monika Hořínková | AMI Communications
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
