DESATERO KVALITNÍHO JABLEČNÉHO MOŠTU
4. 10. 2017 - Pro nástup podzimu není typické jenom zbarvování listů do žlutavých, hnědavých a načervenalých odstínů, ale také sezóna moštování jablek. Slovo „mošt“ běžně používáme, jedná se ale o termín z české legislativy?
Jakou by měl mít tento nápoj barvu, chuť a vůni? V čem ho skladovat a jak poznat ten kvalitní? Při výběru vám pomohou mj. i značky kvality – např. Klasa nebo Regionální potravina.
1) Mošt, nebo džus?
Oba uvedené pojmy moc dobře známe, nicméně podle české legislativy se tyto typy nápojů označují termínem „ovocná šťáva“.Pro označení „ovocná šťáva“ lze použít rovněž termíny „džus“, „juice“, „100%“, „stoprocentní“, případně „mošt“.
„Pod pojmem „ovocná šťáva“ si můžeme představit zkvasitelný, ale ještě nezkvašený výrobek získaný z jedlých částí zralého, zdravého, čerstvého, chlazeného nebo zmraženého ovoce. Barva, vůně a chuť se odvíjí od použitého ovoce,“ vysvětluje Štěpán Chára, výkonný ředitel ve společnosti Bohemia Apple.
2) Jaké u nás máme druhy ovocných nápojů?
- Ovocná šťáva – jedná se o 100% mošty a džusy. Buď jsou vylisované z ovoce přímo, nebo jsou vyrobené z koncentrátu, což ovšem musí být zřetelně uvedeno na obalu. Šťávy
z koncentrátu najdeme zpravidla v krabicích či plastových lahvích. Mošty se většinou stáčejí do skleněných lahví, krabic či speciálních plastových pytlů v krabicích (tzv. bag-in-boxů). Bývají zakalenější než klasické džusy. - Nektar – ovocný podíl v nich obsažený se pohybuje od 25–50 % v závislosti na použitém druhu ovoce. V případě jablečného nektaru musí ovoce tvořit minimálně 50 %. Vylisovaná šťáva se ředí vodou, eventuálně jsou do ní přidávány další cukry.
- Ovocný nápoj – jedná se o nealkoholický nápoj ochucený ovocnou šťávou nebo ovocnou šťávou z koncentrátu. Nenechte se zmást velkými obrázky ovoce na obalu – obsah ovocné složky může být někdy velmi nízký a navíc mohou ovocné nápoje obsahovat i aromata pro podpoření chuti ovoce.
3) Kvalita surovin
„Zpracovávaná jablka nesmí být napadena plísní, na jejíž výskyt poukazuje mykotoxin patulin. Legislativní limit je stanoven na hodnotu 50 mikrogramů - jedna miliontina gramu - na kilogram u dospělých osob. Jablka musí být před výrobou omyta vodou,“ upřesňuje Štěpán Chára z Bohemia Apple pro web Akademie kvality.
4) Jak se jablka zpracovávají?
Základem moštování je získání jablečné šťávy lisováním. Ta se poté obvykle pasteruje.
„Nejedná se o přidání žádných chemických látek, ale o zahřátí po určitou dobu na určitou teplotu, aby se zahubily patogenní (nežádoucí) mikroorganismy a zároveň se zajistila delší trvanlivost. Další výrazné úpravy se většinou již nedělají,“ objasňuje Štěpán Chára pro web Akademie kvality.
5) Chuť, vůně, barva, zákal jablečné šťávy
Charakteristické vlastnosti jablečných šťáv, jako jsou chuť, vůně nebo barva, jsou ovlivněny jak kvalitou a odrůdou použitých jablek, tak i technologickým zpracováním.
„Jestliže z nápoje cítíte zkvašenost nebo případně pachuť po plísni, jedná se o špatný technologický postup. Takové výrobky by se na trhu neměly vůbec objevit. Zakalené jablečné šťávy nejsou známkou špatné kvality, ale signalizují způsob výrobního procesu. Jedná se totiž o šťávy nefiltrované, jež obsahují sediment, který ovšem není na závadu,“ radí odborník.
Zajímavým ukazatelem hodnocení kvality ovocných šťáv je tzv. aroma index. Počítá se na základě měření množství a profilu přítomných aromatických látek. Co napoví jeho hodnota? Jak moc „jablečně“ voněla moštovaná jablka. Čím vyšší číslo, tím lépe. Aroma index lze určit pouze laboratorním a senzorickým hodnocením.
6) Ideální obaly pro mošty
Stejně jako u dalších výrobků se nabízí různé varianty, v čem je možné jablečné šťávy dodávat. Čerstvě vylisované mošty s krátkou dobou trvanlivosti se mohou dávat do PET lahví. Ostatní jablečné šťávy můžete zakoupit ve skle, Tetra Packu nebo třeba bag-in-boxech (speciálních plastových pytlích v krabicích).
7) Jak mošty skladovat
„Jablečnou ovocnou šťávu uchovávejte nejlépe v chladu a suchu. Nevystavujte ji přímému slunečnímu záření, ani vysokým teplotám. Se skladováním moštů úzce souvisí problematika doby trvanlivosti. Odvíjí se od způsobu ošetření a také druhu balení. Jablečné šťávy, které jsou zabaleny v „bag-in-boxu“ nebo Tetra Paku a byly pasterované, mají trvanlivost až 6 měsíců od data výroby. Pro účely skladování po otevření obalu je nutné sledovat informace uvedené na obale výrobku, na kterých výrobce informuje spotřebitele o konkrétních podmínkách úchovy.
8) Etikety u ovocných šťáv
Etikety ovocných šťáv musí splňovat požadavky platné legislativy.
„Na etiketě musí být uvedeno mimo jiné název výrobku a složení. Obvykle se uvádí také tabulka nutričních hodnot výrobku. V případě, že byl výrobek pasterován, musí být tento údaj na výrobku uveden. Také nesmí chybět údaj o tom, jaký je obsah jednotlivých složek – u mixovaných šťáv poměry jednotlivých druhů, např. 50 % jablečné šťávy a 50 % hruškové šťávy. A co opravdu nezbytné? Informace, zda se jedná o šťávu z koncentrátu, nebo čistou ovocnou šťávu,“ zmiňuje výkonný ředitel společnosti Bohemia Apple.
9) Jaké odrůdy jsou spíše do moštu a jaké k přímé konzumaci?
V České republice jsou pěstovány jak odrůdy vyšlechtěné u nás (např. Rubín, Šampion či Topaz), tak zahraniční odrůdy (např. Golden Delicious, Idared, Jonagold nebo Gala). České odrůdy jsou k dostání spíše u farmářů nebo na trzích, obchodním řetězcům naopak dominují odrůdy zahraniční, což je dáno mezinárodním charakterem těchto řetězců. V některých zemích, např. Francii či Německu, se spotřebitelé při nákupu prostřednictvím informačních tabulí dozvědí, pro jaký účel je která odrůda jablek vhodná. V řadě zemí se také prodávají odrůdy přímo určené na zpracování (např. Kanadská reneta, Boskoopské).
„U nás jde o všechny odrůdy od Gala přes Golden Delicious, Red Delicious až třeba po Idared.
V České republice využíváme na moštování jablka, která nesplňují legislativní parametry určené pro prodej čerstvých jablek. Jedná se např. o jablka, která nemají správnou velikost nebo tvar a zákazníci by je nekoupili,“ objasňuje Štěpán Chára pro web akademiekvality.cz.
10) S výběrem pomohou značky kvality
Na obalech některých výrobků – nejen ovocných šťáv - jste nejspíše zaregistrovali různá loga se značkou kvality. Nejznámějšími značkami jsou Klasa a Regionální potravina. Aby výrobek získal toto označení, musí splňovat náročná kritéria na svou kvalitu. Značka KLASA je prestižním oceněním, které si zaslouží ty nejpoctivější a nejkvalitnější výrobky. Zelenomodré logo Regionální potravina na obalech výrobků spotřebiteli zaručí, že produkt i suroviny použité při jeho výrobě pochází z domácí produkce. Produkt musí být vyroben na území kraje, ve kterém bylo ocenění uděleno, a ze surovin dané oblasti.
O značce „Klasa“
Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Spravuje ji Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu pro rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti ji mohou spotřebitelé nalézt na obalech u více než devět set produktů od více než dvou set českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou na stránkách www.eklasa.cz.
O značce „Regionální potravina“
Již osmým rokem uděluje Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Projekt má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Spotřebitelé mohou zatím vybírat z 520 oceněných produktů od 378 výrobců. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. Více informací jsou k dispozici na webových stránkách www.regionalnipotravina.cz.
O značce „BIO Produkt ekologického zemědělství“
Zelenobílý grafický znak BIO nazývaný díky proužkům „biozebra“ je doplněný nápisem „Produkt ekologického zemědělství“. V naší zemi slouží jako ochranná známka pro biopotraviny. Aby mohly produkty toto označení získat, musí být prověřeny některými kontrolními organizacemi, které pověřuje Ministerstvo zemědělství. Jedná se sice o český předpis, ovšem tímto znakem nemusí být označeny jenom potraviny s původem v naší zemi. Bio výrobky označují produkty z rostlin a živočichů z ekologických farem, které nebyly ošetřeny zakázanými pesticidy, minerálními dusíkatými hnojivy a zároveň se při jejich pěstování nebo chovu zohledňuje dopad na životní prostředí a potřeby chovaných hospodářských zvířat.
O značce „Ekologická produkce“
„Ekologická produkce“ je na rozdíl od předchozí „biozebry“ značením nadnárodním (ve tvaru zelenobílého lístku) upraveným předpisem Evropské unie. Musí ho mít na svém obale každý produkt, který splňuje v rámci EU požadavky na biopotraviny. Jejich definice je zmíněna v textu výše – u značky „BIO Produkt ekologického zemědělství“. Pro úplnost ještě dodejme, že u biopotravin s původem mimo naši zemi není označení „biozebra“ povinné, i když na obalu být může.
O značce „Chráněné označení (ZTS, CHZO, CHOP)“
Jedná se o značení Evropské unie. Funguje už téměř 25 let. Důvodem vzniku byla mj. i ochrana produktů před jejich paděláním. Týká se to následujících značek:
- Zaručené tradiční speciality (ZTS)
- Chráněné označením původu (CHOP)
- Chráněné zeměpisné označení (CHZO)
Zdroj: Hana Králová, tisková zpráva
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
