INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ V HOTELU
25. 06. 2019 - ČESKÁ REPUBLIKA - Součástí většiny hotelů je i provoz stravovacích služeb. Co se ale stane, pokud se osoba v kuchyni nakazí infekčním onemocněním? Jaké jsou zákonné postupy v takovéto situaci?
Pokud je zaměstnanec, který vykonává práci v prostoru kuchyně, postižen průjmovým, hnisavým nebo horečnatým onemocněním nebo jiným infekčním onemocněním, musí se ze zákona podrobit lékařské prohlídce a vyšetření a musí poskytovatele zdravotních služeb informovat o druhu své pracovní činnosti. Jestliže se infekce potvrdí, zaměstnanec je uznán dočasně práce neschopným a přísluší mu od čtvrtého do čtrnáctého dne náhrada mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku, ode dne patnáctého mu přísluší nemocenské. Pro zaměstnance vše probíhá jako při jiném onemocnění.
Na rozdíl od zaměstnance, zaměstnavatele čekají další starosti. V tomto případě se jedná o návštěvu pracovníka hygienické stanice, který zjistí, zda do kontaktu s infekčním onemocněním nepřišli i další zaměstnanci. Zaměstnanci, kteří byli v epidemiologicky významném kontaktu s nemocným, se také musí podrobit lékařskému vyšetření a bude jim nařízena karanténa. V karanténě musí zůstat nejméně do obdržení výsledků lékařského vyšetření (odběrů krve). Pokud se u dalších zaměstnanců onemocnění nezjistí, karanténa jim bude zrušena a mohou se vrátit zpět do
zaměstnání. V celé době karantény zaměstnancům náleží stejná práva jako v době dočasné pracovní neschopnosti. Tedy zaměstnancům přísluší náhrada mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku, také od čtvrtého až do čtrnáctého dne. Pokud musí dotčení zaměstnanci strávit v karanténě delší dobu, náleží jim nemocenská.
Z tohoto pro zaměstnavatele vyplývají provozní problémy, musí totiž nahradit zaměstnance v karanténě jinými pracovníky. Tudíž musí vyplatit mzdu pracujícím zaměstnancům a zároveň náhradu mzdy zaměstnancům, kteří dočasně pobývají v karanténě. Pokud by zaměstnavatel neměl k dispozici dostatečný počet zaměstnanců pro provoz kuchyně, či celého hotelu, provoz by musel být částečně omezen, nebo dokonce přerušen. V tomto případě by náležela dotčeným zaměstnancům,
těm, kteří nejsou v karanténě, náhrada mzdy. Tato náhrada by byla ve výši průměrného výdělku zaměstnance, jelikož by se jednalo o tzv. „Jinou překážku práce na straně zaměstnavatele“.
Pro případy přerušení provozu z důvodu úředního zásahu existuje pojištění, avšak nepojišťují jej všechny pojišťovny. Úředním zásahem by v této situaci bylo vyhlášení karantény. V případě, že by hotel, z důvodu přerušení provozu, nemohl plnit povinnosti ze smluv, vztahoval by se na něj § 2913 Občanského zákoníku, tedy bude zproštěn náhrady škody z důvodu nepředvídatelné události. Pokud se zaměstnanec, který trpí jasnými příznaky infekčního onemocnění, dostaví do práce, je zásadní, aby nepřišel do styku s nikým, kdo vykonává tzv. činnost epidemiologicky závažnou. Těmito činnostmi je například právě provozování stravovacích služeb.
ZDROJ: AHR
TEXT: MGR. MARTIN HOLUB, DAVID ANDĚL, HOLUB&DAVID, ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ S.R.O.
FOTO. ARCHIV AHR
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
