Kávové náhražky: sladší než originál
23. 04. 2020 - ČESKÁ REPUBLIKA - Původním smyslem kávovin bylo nahradit drahou nebo zcela nedostupnou kávu. Dnes je ale kávy na trhu dost a cenově se kávoviny vyrovnají lacinějším instantním kávám.
Spíš než náhražku tak představují alternativu pro ty, kdo se vyhýbají kofeinu nebo chtějí využít výživově zajímavé látky z čekanky.
Spotřebitelský časopis dTest nakoupil v českých obchodech 17 různých kávových náhražek a porovnal jejich složení. Ačkoliv se zdají být všechny stejné, jejich výživové hodnoty se mohou zásadně lišit.
V redakčním košíku skončili představitelé všech základních typů: melta, čekanková cikorka, obilné a sladové směsi. „V porovnání s kávou chybí kávovinám kofein a antioxidanty. Místo nich však mohou nabídnout jiné zajímavé látky, jen je třeba zvolit vhodnou směs,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest. A vysvětluje: „Asi nejcennější kávovinovou složkou je inulin, prebiotická vláknina, kterou však najdete jen ve výrobcích s čekankou. Při výběru je proto dobré kontrolovat složení. I proto, že některé výrobky obsahují také cukr a náhražku mléka.“
V minulosti se lidé metodou pokusů a omylů pokoušeli kávu nahradit vším možným. V mlýncích kdysi končily pražené kaštany, žaludy, bukvice, pecky z ovocných stromů, datle, pecky z hroznového vína, brambory, šípky, mandle nebo křížaly. Postupem let vykrystalizovalo několik surovin, které se pro výrobu kávovin používají dodnes.
Cesta k věrné napodobenině kávy však není snadná, žádná z používaných surovin totiž sama o sobě kávový dojem vytvořit nedokáže. Cikorka z čekankového kořene je hořká, nálevu z obilí, sladu a cukrové řepy naopak hořkost chybí. Řešením jsou směsi několika ingrediencí. Často můžete narazit na mix obilné kávoviny a čekanky. Do některých výrobků se přidávají další ingredience, například topinambur, řepa nebo pampeliška. Můžete ale narazit i na jednodruhové kávoviny či nápoje založené na ječném sladu.
To, zda byla kávovina vyrobena z čekanky, pampelišky nebo sladu, ovlivňuje nejen její chuť, ale i výživové hodnoty. Časopis dTest porovnal kávoviny s instantní kávou a zjistil, že celkový obsah sacharidů se u nich příliš neliší. V obou případech můžeme očekávat okolo 70 g/100 g. To však neplatí pro cukr. Zatímco instantní káva ho v průměru ukrývá 6,5 %, u kávovin musíme počítat s rozptylem od 0 % až po závratných 67,1 %. „Zmíněný nadpoloviční podíl cukru předvedl výrobek Frape Foods Bikava, který je kávovinovou obdobou výrobků 3 v 1 a kromě směsi obilnin a čekanky obsahuje také cukr a bělidlo. Mezi čistými kávovinami mělo nejvyšší obsah cukru Biolinie Špaldové kafe 100%, a to 32 %,“ uvádí Hana Hoffmannová.
Dalším parametrem, ve kterém se může pravá a nepravá káva lišit, je obsah vlákniny. Instantní káva jí ve 100 g obsahuje 19 g, u kávovin se však můžete setkat i s 31 g/100 g. Vyšší obsah vlákniny je typický pro čekankové kávoviny a zmíněnou rekordní hodnotou se ve srovnání dTestu pochlubila 100% cikorka Grana Chicory Cup. „Naopak nízkou deklarovanou hodnotou nás překvapil výrobek Goodie Cofree. Ačkoliv podle složení obsahuje 30 % čekanky, podíl vlákniny je pouhých 1 g/100 g,“ říká Hoffmannová.
dTest pátral na etiketách také po uvedených přídatných látkách a neobvyklých ingrediencích. Složení výrobků bylo čisté s výjimkou nápojů Frape Foods Bikava a Bikava Pro. „Mezi jejich deklarovanými ingrediencemi jsme nalezli emulgátory, stabilizátory, glukózový sirup i přídavek tuku. Do výrobku je však nevnesla kávovina, ale zřejmě bělidlo nahrazující mléko,“ podotýká šéfredaktorka dTestu.
Kávoviny se dnes občas prezentují jako zdraví prospěšné nápoje. Tato snaha však má své meze v podobě předpisů o zdravotních tvrzeních. Podle nich je při zdůrazňování pozitivních účinků potravin možné používat pouze autorizovaná prohlášení. Tato pravidla porušují výrobky Goodie Cofree a Life Style Pampeliškové kafe. Prvně jmenovaný slibuje mimo jiné kontrolu tělesné hmotnosti, druhý navíc dokonce protirakovinné účinky nebo detoxikaci organismu. Taková tvrzení se však na obalech uvádět nesmí.
Z čeho se dnes převážně vyrábějí kávoviny?
· Čekankový kořen: obsahuje inulin – nestravitelný polysacharid, který prochází zažívacím traktem a funguje jako výživa pro střevní mikroflóru. Literatura také uvádí pozitivní vliv inulinu na vstřebávání vápníku v těle.
· Pampeliškový kořen: rovněž obsahuje inulin a od čekanky se liší vyšší koncentrací hořkých látek.
· Obiloviny: cereální „káva“ se vyrábí z praženého ječmene, žita nebo špaldy. Někdy se používá i obilný slad – klíčením upravená obilná zrna, ve kterých se původní škrob rozštěpil na jednoduché cukry. Obilné kávoviny, obzvláště ty se sladem, obvykle mívají vyšší podíl cukru.
· Cukrová řepa: je typickou složkou české melty. V nápoji také zvyšuje obsah cukru a především mu dává specifickou lehce zemitou příchuť.
· Vlčí bob (lupina): jde o luštěninu podobnou sóji, v porovnání s jinými kávovinami obsahuje vyšší podíl bílkovin a tuku. V Německu se lupinová „káva“ prodává dodnes, výhodná je například pro celiaky, kteří nemohou pít cereální kávoviny.
Zdroj: dTest, o.p.s.
Ilustrační foto: Pixabay.com
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
