Ochutnávka jako zážitek
02. 07. 2021 - ČR - Překvapivě široká škála pivních chutí přímo láká k jejich porovnávání. Správně řízená ochutnávka může být vděčnou společenskou zábavou.
Ochutnávku piva si můžeme připravit sami. Potřebujeme místo, kde nás nebudou příliš rušit vnější vjemy, protože potřebujeme koncentrovat smysly. Obecně platí, že při ochutnávce piva v podniku nejvíce ruší hluk, hudba a rozhovory lidí u jiných stolů. Pokud se chceme zabývat vůní piva, je jasné, že by mělo vždy jít o nekuřácký prostor. Netvrdím, že pivo neochutnáte u pultu přeplněného pivního baru, ale o část dojmů vás vliv nevhodného okolí určitě připraví. Optimální je samostatný salonek, ať už v oblíbené hospůdce, pivovarské restauraci nebo v pivotéce. Ochutnávat můžeme i doma, nejlépe s přáteli.
Taková setkání orientovaná na rozmanitost piva přitom nejsou výhradně mužskou záležitostí, mnohdy se jich dokonce účastní s větším nadšením ženy. Pokud je budeme organizovat přirozeným způsobem, lze z nich pravidelně udělat i společenskou záležitost. Snobství k pivu nepatří, stejně jako více či méně teatrální gesta a příliš květnatý jazyk. K ochutnávce potřebujeme dobře zvolené pivní sklo, a to především z hlediska tvaru. Smyslem není konzumace značného množství alkoholu, takže jednotlivé vzorky se mohou pohybovat mezi objemy 0,1 l až 0,3 l. Pokud nás některý vzorek neoslovil, není zvykem jej dopíjet, ale zároveň se zásadně nevyplivuje, jako je to možné u vína. Sklenice musejí být naprosto čisté a v optimálním případě by neměly mít žádný dekor. Bezprostředně před naléváním nebo čepováním je opláchneme čistou vodou. Pivo naléváme na začátku zpravidla po skle. Podle konkrétního stylu piva pak volíme takový způsob, abychom docílili optimální pěnivosti. K tomu slouží i určité rituály při nalévání. U bavorských kvasnicových pšeničných piv například chceme, aby kvasnice nezůstaly na dně lahve. Proto se lahví před dolitím poslední čtvrtiny obsahu zakrouží. U belgických stylů piv,kde probíhá dokvašování v lahvi, naopak dolití kvasnic do sklenice nedoporučujeme. Ponechávají se v lahvi nebo vylijí samostatně do jiné sklenice, protože staré kvasnice nepříznivě změní chuť nápoje.
Pro ochutnávání piva je zásadní teplota nápoje. Pokud bude příliš studený, vůně ani chuť se nerozvinou. Řada pivovarů dnes uvádí doporučenou teplotu podávání buď na etiketě, nebo na svém webu. Obecně ji můžeme odvodit od stylu piva. V Čechách se výrazné chlazení piva považuje za součást naší pivní kultury. Pokud se chceme zabývat pivními styly z jiných zemí, je potřeba si uvědomit, že u řady některých z nich se naopak považuje nízká teplota za degradaci nápoje. Při vychlazení na úroveň ležáku se vůně a chuť dostatečně neprojeví. Pivovary obecně inklinují k doporučování nižších teplot u svého sortimentu. Velkým problémem v případě lahvového piva je navíc stabilní nastavení chladniček na teploty vhodné pro uchovávání potravin nebo ležáku, se kterými se setkáme nejen doma, ale i v některých restauracích. V případě archivních piv pak platí, že se uchovávají při odlišných teplotách, než při jakých je budeme podávat. Pokud chceme svrchně kvašené pivo archivovat správným způsobem, neobejdeme se tedy bez speciálních chladniček určených často původně na víno.
Text: pochází z Knihy o pivu,
Pavel Borowiec, Marcela Titzlová
K dostání na www.smartpress.cz
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
