Slavnosti chmele: Česká republika zná mistra v česání zeleného zlata
27. 8. 2013 - Předposlední srpnovou sobotu bylo pod záštitou Gambrinusu odstartováno již posedmé mistrovství republiky v ručním česání chmele.
Z 23 přihlášených česačů uspěla Zdena Malafová z Kněževsi. Na chmelnici u Kutílků v Přílepech na Rakovnicku načesala během čtyř hodin celkem 11 věrtelů (363 litrů chmele). Mistrovství svou přítomností podpořil i herec Josef Laufer, který si tak připomněl natáčení známého filmu Starci na chmelu. V příjemném prostředí chmelnice, za hezkého počasí a v atmosféře, kterou si pamatují všichni, kdo na chmelové brigády jezdili, si česání chmele vyzkoušeli také mistři Evropy z Bělehradu 1976 Antonín Panenka a Karol Dobiáš.
Česání chmele se zúčastnil i Pavel Zítek, obchodní sládek piva Gambrinus, který Mistrovství zahájil slovy: „I díky českému chmelu, jehož kvalitu oceňuje celý pivovarnický svět, si české pivo vydobylo významné renomé. Hořkost našich piv patří v porovnání se zahraničními odjakživa k těm nejvyšším a to z prostého důvodu - více chmelíme. Česká piva jsou chuťově plná, bohatá a to vyžaduje i více chmele.“
Pak už se 23 soutěžících pustilo do práce, aby v rámci mistrovství načesali několik desítek věrtelů a symbolicky přispěli k letošní sklizni, která se odhaduje na 4 700 tun.
V Přílepech na Rakovnicku se chmel česal ručně naposledy před 25 lety
Přímo v žatecké oblasti pracovalo ve sklizních na počátku minulého století až 140 tisíc česáčů. Česalo se někdy i 15 hodin, pracovní doba byla ale spíše „od svítání do setmění“. Mírou při sklizni byl věrtel (30 litrů), česáči během dne průměrně natrhali osm až deset, zdatnější i patnáct věrtelů hlávek.
Namáhavou ruční práci však podobně jako i v jiných odvětvích nahradily v průběhu druhé poloviny minulého století stroje. „Ruční česání chmele je nyní spíše připomínkou jedné z tradic, která byla součástí české pivní kultury zvýrazňující význam této pro české pivo důležité suroviny,“ vysvětlila hlavní organizátorka již sedmého ročníku mistrovství Eva Kutílková, majitelka farmy, která se zabývá pěstováním chmele již dlouhá léta, a dodala: „Jsem ráda, že nám Gambrinus pomohl zachovat tuto hezkou tradici. Vždyť bez českého chmele by nebylo českého piva.“
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
