16. 4. 2014 - Kdo by jej neznal? Jogurt je výrobek, který vznikl prokysáním mléka, smetany nebo podmáslí či jejich směsí jogurtovou kulturou. Zároveň by měl jogurt v pravém smyslu slova obsahovat minimálně deset miliónů živých mikroorganismů na jeden gram na konci doby spotřeby.
Jak všichni víme, mléčné výrobky jsou obecně pro lidský organismus, a především tedy pro výživu našich nejmenších velmi důležité. Jednou z hlavních předností jogurtu je jeho schopnost obohacovat střevní flóru, spolupůsobí i jako prevence onemocnění tlustého střeva a pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, obsahuje mléčný tuk, vápník a fosfor, řadu vitamínů B, vitamin A i magnesium. Jogurt je vhodný i v případě laktózové intolerance, pomáhá zabraňovat střevní infekci. V neposlední řadě je třeba zmínit benefit ochrany pro kůži spálenou sluncem či eliminace nepříjemného zápachu z úst. Kolem a dokola, a pokud nebudeme dlouho chodit kolem „horkého mléka“, jogurt hlavně chutná.
V některých částech světa patří jogurt do jídelníčků už mnoho tisíciletí. Bohu ho prý obětovali bibličtí patriarchové Abraham a Mojžíš. Znali ho egyptští faraonové a v Indii by se dalo říct, že patří k národním pokrmům. Nepostradatelný je i ve středomořské a balkánské kuchyni. Mnoho národů si ho vážilo natolik, že si nevěsty s sebou do nového domova odnášely do začátku kultury k výrobě jogurtu jakožto součást věna.
Náročná pouť jogurtu a jeho invaze do evropského jídelníčku
Jogurt je jen jedním z mnoha fermentovaných mléčných výrobků, jejichž tradice spadá do dávné historie. Jogurt je potravinou používanou v lidské výživě již déle než 4500 let. Nejstarší písemná zmínka o jogurtu je připisována římskému spisovateli Pliniovi staršímu. Ten ve svých zápiscích poznamenává, že některé „barbarské kmeny“ uměly „zahustit mléko na příjemně kyselou hmotu“. Důkazy o existenci kysaných mléčných výrobků však sahají až do 3.tisíciletí před naším letopočtem.
Prapředek dnešního jogurtu vznikl pravděpodobně na Blízkém Východě ve vaku z kozí kůže, v němž se přepravovalo mléko. K nám se tato potravina dostala z Bulharska, které bylo až do konce 19. století pod nadvládou Turků. K původnímu způsobu výroby se vztahuje i dnešní název „jogurt“. Pochází z tureckého yogurt, což znamená zkvašené mléko.
Jogurt se dostal do evropského jídelníčku z Východu, nejprve jako lék. Údajně se tak stalo v šestnáctém století díky francouzskému králi Františku I. Ten, když trpěl těžkými zažívacími potížemi a nikdo z dvorních lékařů ho neuměl vyléčit, požádal o pomoc tureckého sultána Sulejmana I. Sultán poslal z Istanbulu lékaře, který Františka I. vyléčil podáváním jogurtu z ovčího mléka.
Na konci 19. století věda odhalila účinky mléčných kultur. Známý ruský lékař a badatel, ředitel Pasteurova institutu v Paříži, prof. Iljič Mečnikov vyslovil jako první hypotézu, že dlouhověkost bulharských pastevců je dána specifickým způsobem jejich stravování, čímž vtiskl jogurtu pečeť výrobků prospěšného pro zdraví. V roce 1908 dostal profesor Mečnikova za výzkum imunitního systému Nobelovu cenu.
Oblíbenost sortimentu fermentovaných výrobků u spotřebitelské veřejnosti ale také vždy potvrzovala skutečnost, že výrobky jsou nejen zdravé, ale tu prostou skutečnost, že jednoduše chutnají. Vysoká kvalita výrobků je potvrzena nejen stoupající oblibou, ale i získáním nejrůznějších ocenění. Jednou z pravidelně oceňovaných firem je i Mlékárna Valašské Meziříčí, která nabízí u výrobků nejen vysokou kvalitu ale i lahodnou chuť.
Z výživového hlediska jsou spíše vhodné méně sladké jogurty z plnotučného, nebo alespoň polotučného mléka, které neobsahují zbytečně přídatné látky. Značné popularitě, zejména u dětí, se těší jogurty ochucené. Pořádně hustý bílý jogurt lze vždy dochutit ovocem, cereáliemi, sirupem, džemem, nugátem či čokoládou. Různé přísady by však měly tvořit maximálně 30% hmotnosti výrobku.
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.