Bednáři vyrobí speciální Sud Pětatřicátníků u příležitosti 100 let od začátku I. světové války.
25. 7. 2014 - PLZEŇ - Výrobu velkých pivovarských dřevěných sudů lze spatřit pouze vzácně. Tentokrát však navíc připravuje parta bednářů Plzeňského Prazdroje, která jako jedna z mála v celé Evropě zachovává řemeslnou zručnost pivovarských bednářů, nový dubový ležácký sud ke speciální příležitosti.
Letošní Sud Pětatřicátníků věnují bednáři a sládci Plzeňského Prazdroje v souvislosti s výročím 100 let od začátku První světové války po svém dokončení památce statečného 35. pěšího pluku složeného z mladých mužů města Plzně včetně odvedenců z řad pracovníků tehdejšího Měšťanského pivovaru.
Prazdroj doslova hýčká bednářský um nejen z úcty k tradici, ale i z praktických důvodů. Malé množství ležáku Pilsner Urquell dozrává v historických sklepích pivovaru v naprosto stejných podmínkách jako před více než 170 lety. Pivo zrající postaru v dubových sudech pivovarských sklepů slouží k trvalému porovnávání s pivem vyráběným s pomocí moderních technologických zařízení. To je hlavní důvod, pročPlzeňský Prazdroj jako jeden z mála pivovarů stále používá pro kvašení a dokvašování části piva tradiční dubové kádě a ležácké sudy. A proč jako jediný pivovar v Čechách stále zachovává bednářskou partu.
"Plzeňský Prazdroj je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává řemeslná zručnost pivovarských bednářů. Bednáři stavějí a opravují sudy náročnými klasickými postupy, které si předávají z generace na generaci. Pro zachování řemesla je proto důležitá výchova dalších nástupců mistrů pivovarských bednářů,“ vysvětluje Jindřiška Eliášková, manažerka cestovního ruchu a historického dědictví společnosti Plzeňský Prazdroj.
Počátky bednářského řemesla se datují od 8. století a ve středověku bývalo tzv. čestným zaměstnáním. Nemohl jej vykonávat syn metaře, kata či hlídače dřeva aj. I dnes si tato profese klade poměrně vysoké nároky. Plzeňský Prazdroj, jehož původní bednárna vznikla hned při založení pivovaru v roce 1842, vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři.
Také samotné dřevo, z kterého se sudy a kádě vyrábějí, podléhá přísnému výběru. Na výrobu pivních sudů se používá výhradně dubové dřevo, přičemž porážené duby musí mít v průměru více než 70 cm a do výšky 10 m nesmí růst větve. Duby se těží v místech, kde je tvrdší podloží a stromy rostou pomalu. Minimální přírůstek, tedy letokruhy blízko sebe, je důležitá vlastnost dřeva, aby sud neprotékal. Nejvhodnější doba těžby je v zimě: ve fázi vegetačního klidu neobsahují stromy tolik mízy. Než se dřevo použije na výrobu sudů, musí schnout přirozenou cestou v tzv. štosech minimálně 6 let.
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
