Nahlédnutí do tajů finské kuchyně
3. 12. 2014 - PRAHA - Pokud se hovoří o severské kuchyni, většinou si lidé představí různé druhy ryb a jednoduché přílohy. Finská kuchyně je přitom mnohem bohatší. Možná víte, že se ve Finsku podává sobí maso, ale co vás možná překvapí, že Finové jsou vášnivými jedlíky sladkých zákusků, ke kterým popíjejí kávu. Možná i proto jsou v pití kávy světovou velmocí. Pojďme se s finskou kuchyní, finskými zvyky i byty seznámit trochu blíž.
„Finové uznávají a dodržují zdravý životní styl – hlavně aktivní sport nebo saunování. Rádi si pak dopřejí energeticky hodnotná jídla, protože kvůli tuhým zimám potřebují více energie. Také proto je jejich strava hutná a kalorická, ale přesto vyvážená a pestrá,“ uvádí Marek Kontriš, marketingový manažer finské developerské společnosti YIT Stavo. Typickým obědem je například karjalanpaisti. Tato hovězí pečeně s omáčkou z kořenové zeleniny svou chutí připomíná českou svíčkovou. Finové svá jídla hodně ochucují houbami. Tento zvyk pochází již z 19. století, kdy bylo Finsko součástí ruské říše.
Pestrost finské gastronomie
Základ finské kuchyně ovšem tvoří čerstvé ryby. K tradičním potravinám patří také mléčné výrobky, lesní plody i různé druhy masa. Skladba jídla je založená na místních surovinách, proto se v průběhu sezóny obměňuje. Třeba v létě se na talíři často objevují raci, v období Vánoc zase šunka (kinkku) s mrkvovou přílohou a o Velikonocích sladké jídlo mämmi. Finové jsou vůbec milovníky sladkého. Třeba dezerty laskiaispulla, Runebergův dortík nebo šátečky s lesními plody si nenechají ujít. Zalévají je hektolitry kávy, ovšem ne takové, kterou známe u nás. Finové pijí slabší, pořádně sladkou rozpustnou kávu z konvic ve stylu amerických rychlých občerstvení. Specifická je finská pochoutka salmiakki. „Tyto typické černé pendreky, kombinující slano-sladkou chuť, jsou oblíbené u dětí i dospělých, ovšem většinou jen u Finů. Z turistů si je někdo zamiluje hned, jiný si k nim cestu nenajde nikdy. Ačkoli se to příliš neví, Finové umí také výbornou čokoládu, která je dostupná i v České republice,“ doplňuje Ari Tasanen, rada-vyslanec z finské ambasády.
Finsko, to není jen losos
Finové jsou vášnivými rybáři − a moře i sladkovodní jezera jsou na tento zdroj potravy opravdu bohatá. V jihozápadním Finsku jsou četné tresky a sledě. Například losos je zde upozaděn a využíván hlavně pro předkrmy. Finové konzumují i vepřové a hovězí maso. Není však výjimkou, že se podává maso ze soba nebo losa. Ve finském menu nechybí ani masové kuličky, které se sem dostaly ze sousedního Švédska. Finská kuchyně je propojená díky geografické poloze i historii s kuchyní švédskou a ruskou. I proto je pestrou kombinací jejich vlivu a zcela běžné jsou zde třeba pirohy plněné marmeládami nebo strouhanou mrkví. Tradičním finským jídlem je kalakukko, což je bochník tmavého žitného chleba se zapečenými malými rybičkami muikku. Dříve se jím na své výpravy zásobovali zdejší rybáři, dnes je možné ochutnat i luxusnější varianty s lososím masem nebo celými krevetami. Příprava tohoto jídla trvá až pět hodin a dá se konzumovat jak teplé, tak studené; většinou se zapíjí podmáslím. Finové hojně konzumují mléčné výrobky, které jsou nedílnou součástí finské gastronomie. Mléko a mléčné nápoje běžně popíjejí i k hlavnímu jídlu.
Finský styl života a bydlení
Finsko je ojedinělou zemí, která na první pohled může působit chladně. Přitom tamní styl života je zcela jiný. Finové jsou přátelští a rádi se baví třeba doma u dobrého jídla. Domovy, ač zařízené ve funkčním čistém severském stylu, jsou velmi útulné a díky sepětí s přírodou působí hřejivým dojmem. Jak takové bydlení vypadá, se lidé mohou podívat ve vzorových bytech v pražských projektech YIT. Tento developer do svých projektů přináší i některé prvky finské architektury. Například zasklené balkony, které Finové často využívají jako další plnohodnotnou místnost. V projektech YIT se objevují také sauny, které neodmyslitelně patří k finskému způsobu života. „Finové si život bez sauny neumí představit. Běžně v nich probíhají přátelská setkání, někdy i obchodní jednání. Sauna se nachází dokonce v budově parlamentu v Helsinkách. Většina Finů má saunu přímo ve svých bytech. V Česku je tato možnost lákavá hlavně pro velké nadšence saunování, kterým vycházíme vstříc a některé naše byty rovnou vybavujeme infrasaunou,“ dodává Marek Kontriš.
Spor o Santu Clause
Na severu bují neustálý spor o původ muže, který dětem o Vánocích přináší dárky. Finové si stojí za svým, že Joulupukki (finský Santa Claus) bydlí u polárního kruhu, který prochází Finskem nedaleko města Rovaniemi. S tím však nesouhlasí Dánové, kteří jsou přesvědčeni, že Santa Claus pochází z jimi spravovaného Grónska, ani Švédové, kteří věří, že ten pravý žije ve městě Mora ve středu jejich země. Čas od času se do sporu přidají i Norové a Islanďané. Norové mají svého Santu ubytovaného kousek od Osla, Islanďané zase v jejich krajině teplých pramenů a gejzírů. My Češi v tom ale máme zcela jasno, protože dárky nosí přece Ježíšek!
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
