Blíží se Mezinárodní den anýzu, Češi z něj jako jediní vyrábí limonádu
21. 8. 2015 - Jestli vás vyčerpala vedra a hledáte, kde znovu dobít energii a zároveň nenastydnout při pobíhání mezi licousy deště, vezměte na milost anýz.
Tomu vysoké teploty naopak prospěly, protože urychlily začátek zrání jeho dvou-nažkových plodů, které se sbírají vždy na pomezí srpna a září. Jestli jste považovali anýz a všechny výhody, které tahle plodina přináší, za výsadu jižanský národů, můžete zaplesat. Nejen, že u nás bedrník anýz roste a kvete, Česko je taky jedinou zemí, kde se vyrábí anýzová limonáda. Přečtěte si pět zajímavostí o této rostlině a oslavte 29. srpna Mezinárodní den anýzu.
Anýz znali už v Antice
Anýz byl původně endemický druh v suchých a teplých oblastech Egypta, Sýrie, Řecka a Turecka. Obyvatelé zdejších krajin ho jako první začali používat, a to nejen pro jeho léčebné účinky, ale taky v kuchyni jako oblíbené koření. Postupnou kultivací a širším využíváním se anýz rozšířil až do střední Evropy, kde sice známe podobnou rostlinu lékořici, která ale s anýzem nemá nic společného. Teď už se anýz pěstuje po celém světě, hojně se využívá v medicíně i v gastronomii. Na Balkáně ho často ucítíte v různém pečivu, v čínských nebo indických oblastech zase v masitých pokrmech. Do zavařenin ho dávají i naše babičky.
Anýz se sklízí před dozráním
Pro sklízení anýzových semínek je ideální konec léta a začátek podzimu. Většinou se udává přelom srpna a září, nicméně vždy záleží hlavně na počasí. Protože se našedlé dvounažky musí sklidit hned na začátku zrání, měli byste na bedrník anýz vyrazit už v těchto dnech, nejlépe do konce srpna. Plody najdete po odkvetení bílých kvítků na bedrníkových okolících, které musíte celé odstřihnout, nechat usušit a pak z nich semínka oddělit mnutím. Nejvíc rostlinek najdete na teplé jižní Moravě, v přírodě ale dejte pozor, abyste si bedrník nespletli s podobným bolehlavem plamatým.
Anýz prospívá zdraví a ochlazuje
Zjednodušeně řečeno, anýz zbavuje mrzutosti, plynatosti, chudokrevnosti, kašle, žaludku na vodě i křečí. Pomůže vám usnout, uvolnit svaly, zvýšit chuť k jídlu, pak strávit večeři i osvěžit dech. Tento výčet vám nestačí? „Pak se vám možná bude hodit, že má bedrník obecně antibakteriální a antiseptické účinky, dokáže bojovat s plísní nebo mykózou a zmírňuje nejen projevy menopauzy, ale taky ranní nevolnosti o pár let dříve při těhotenství,“ vychvaluje ho lékařka Helena Kajtmanová. Používat se může buď přímo suchý drcený, nebo jako výluh a olej.
Jediná anýzovka je z Čech
Stýská se vám po jižanských větrech, které voní pastisem, ouzem, sambucou a rakií? Chtěli byste si anetolovou silici, která stojí za jejich typickým aroma, připomenout i tady v ČR? Ochutnejte jedinou nealkoholickou anýzovou limonádu na světě, která vzniká v české moštárně nedaleko od Kladna. Kromě anýzu do ní výrobce F. H. Prager míchá ještě lékořici a jablečný mošt. Česká anýzovka jako jediná obsahuje poctivý anýzovo-lékořicový výluh. „Můžete si ji dát samotnou na ledu, anebo přeci jen ostřejší, třeba s vodkou nebo absintem,“ nabádá jeden z výrobců Ondřej Frunc.
Anýzové tradice
Ve starých herbářích se můžeme dočíst, že v 16. století připadal anýz neodolatelný hlavně myším a používal se tedy do pastiček. V Číně dokonce věřili, že pár kapek anýzu dokáže dostat do pasti jakékoli divoké zvíře. Naopak staří Římané používali anýzová semínka k lepšímu trávení během bohatých svatebních hostin. Zvyk přidávat anýz do svatebních koláčů se v některých anglosaských zemích udržel až dodnes.
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
