Do pivovaru jezdím jako za rodinou, říká populární silák Zekon
18. 1. 2016 – PŘEROV - Legendární výkony Železného Zekona, kterými se zapsal i do Guinnessovy knihy rekordů, není třeba dlouho představovat. Co ale už tak známé není, je civilní jméno tohoto moravského siláka či fakt, že začínal jako hadí muž, který se nechal obtáčet půlmetrákovou krajtou.
Jak člověka napadne vrhnout se na profesionální dráhu siláka?
Na to se nejde vrhnout! To člověk v sobě musí cítit, mít to zkrátka vrozené odmala. U mě se to asi zlomilo, když jsem jako malý viděl u nás ve vesnici cirkus, chytlo mě to a drží mě to do dneška. Původně jsem ale začínal jako kulturista, pózoval jsem na diskotékách, a jelikož jsem vyučený kovář a s železem to umím, tak jsem občas během vystoupení také něco ohnul.
Takže to byly vaše silácké začátky?
Ne tak úplně, já jsem totiž nejdřív vystupoval s hadem. Bylo mi kolem třiceti, vrátil jsem se právě z Ruska, kde jsem strašně zhubl, a měl jsem jen 78 kilo. To jsem tenkrát býval pružný a ohebný! První vystoupení s hadem byla taková improvizace. Dalo by se říct, že jsem byl hozený z lesa přímo na pódium, protože v té době jsem pracoval jako uhlíř a pálil jsem dřevěné uhlí. Takové moje větší začátky byly na vystoupeních po armádních estrádách. Vystupovali tam zpěváci, mažoretky, jezdil s námi i kouzelník nebo striptérka, to bylo pro vojáky něco, a já jako hadí muž. A občas jsem do toho vkládal takové menší silové prvky.
S jakými hady jste vystupoval?
Měl jsem dva hroznýše královské – samce a samici. A pak jsem si od kamaráda půjčoval krajtu, ta ale byla pořádně velká. Měla přes čtyři metry délky, možná skoro pět, a vážila půl metráku. Tu když jsme vytáhli, tak lidi prchali! Byla tak obrovská, že jsme ji museli nosit dva.
Od hadů jste přešel k rekordům?
Jak jsem cvičil a cvičil, začal jsem přibírat na váze a hady časem pověsil na hřebík. Začal jsem se věnovat českým rekordům a jezdit do Pelhřimova. Jedním z mých prvních rekordů bylo na holešovském letišti udržení dvou od sebe startujících letadel. Pak jsem se třeba nechal přejíždět auty, když jsem ležel na fakírských hřebících nebo na střepech.
Máte spočítané, kolik rekordů stále držíte?
Tak to opravdu nevím, možná mezi dvaceti třiceti. Celkem jich určitě bylo přes třicítku. Tehdy v 90. letech to byla bomba a já jsem na tu slávu vůbec nebyl zvyklý, když se na mě na Pelhřimovském festivalu seběhly všechny ty televize a chtěly rozhovory. Já, takový skromný hoch z lesa, jsem vůbec nevěděl, co jsou to média!
Ale je vidět, že sláva vás nezkazila.
Já říkám, sláva, to je polní tráva! Pořád jsem zůstal ten Valach, jak mi říkají, nebo alespoň doufám.
Kolik vystoupení za měsíc zvládnete?
V té hlavní sezoně, která je tak od května do září, je to hodně nabitý a někdy se podaří, že mám i pětadvacet vystoupení za měsíc. Ani jsem letos nebyl na dovolené, ale mě to baví, dělám to rád. Z mého koníčka se mi stalo zaměstnání. A hlavně mám skvělého, nepostradatelného asistenta Láďu Čejku, který mi se vším pomáhá.
Máte vůbec čas odpočívat?
Já si odpočinu při vystoupení! Právě vystoupení mě nabíjí energií. Moje vystoupení jsou spíše show i s muzikou, kde humor střídá napětí. Zkoušel jsem například meditovat, ale to já neumím, nic mi to neříká. Pro mě je nejlepší meditace škopek piva a valím na to! Proto vždycky s sebou vozím přerovského Zubra.
Máte ve svém repertoáru i nějaké číslo s pivem?
Jasně že mám. Dělám soutěže ve zvedání pivního sudu, kdo to zvládne nejvíckrát nad hlavu! A taky, kdo vypije dříve pivo na ex.
A za kolik to zvládnete vy?
Tohle mi nejde! V tom bych já soutěžit nemohl, neumím otevřít tu klapku. Když piju pivo na rychlost, tak švindluju, leju si ho po bradě a za tričko a teče mi to až do kalhot. Radši si ho vychutnám někde v klidu, hlavně Granda jedenáctku, toho mám nejraději.
Několikrát jste vystupoval i přímo v pivovaru, například během Zubrfestu nebo oslav narozenin pivovaru, jak se vám líbila atmosféra?
Výborná! V pivovaru je vždycky skvělá atmosféra, nejúžasnější! Protože při pivu je vždy dobrá nálada, lidi jsou tam úžasný, zkrátka nejbáječnější publikum. Na každé akci v přerovském pivovaru je to bomba! Já už s pivovarem Zubr spolupracuji skoro dvacet let a pro mě už je to taková rodina, vždycky tam rád jezdím.
Kde vás mohou lidé potkat přes zimu, když není počasí na vystupování venku?
Během zimy objíždím ve spolupráci se Zubrem hostince, ve kterých připravuji takové menší zábavné show. Jsou to vždy příjemná setkání se skvělou atmosférou. Celkem to bývá za zimu tak 40 až 50 vystoupení, na která se vždy velmi těším. Všechny štamgasty, i ty, kteří na pivo běžně nechodí, určitě zvu!
Co byste popřál všem fanouškům a příznivcům Zubra?
Rád bych všem fanouškům popřál do nového roku, ať všem pivo stále chutná a zůstanou věrni přerovskému pivu!
Železný Zekon
Železný Zekon alias Zdeněk Knedla žije v Bystřici pod Hostýnem a lámání rekordů a siláckým vystoupením se věnuje téměř třicet let. V roce 2011 byl v Pelhřimově uveden do Rekordmanské síně slávy a vidět jste ho mohli v řadě TV pořadů a filmů. Téměř dvacet let je jeho jméno také neodmyslitelně spjato s přerovským pivovarem.
Zdroj foto a text: Zubří listy
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
