26. 7. 2016 - Koktejly s pivem nepatří v Čechách mezi frekventované kategorie míšených nápojů. Hosté zřejmě považují národní nápoj za natolik dobrý, že necítí potřebu ho vylepšovat, notabene přísadami, jež vytvářejí někdy přímo šokující kombinace…
Ani barmani si na pivo nepotrpí. Optika koktejlu je obvykle ohrožena vysokou pěnivostí; jakmile pěna opadá, sklenice nepůsobí vzhledně. Pěnivost zpomaluje přípravu; ochota, s jakou takový nápoj při neopatrné manipulaci opouští samovolně sklenici, přivádí barmany k zuřivosti. Ten, kdo má rozvinutý cit pro estetiku, žehrá na potíže se zdobením; ozdoba se v pěně prostě ztratí, nehledě na to, že ji většinou naruší. Přesto přese všechno pivní koktejly existují a mají dokonce svou historii. Začíná Černým sametem…
Do vychlazené flétny na šumivé víno dávkujte pivo a pak velmi pomalu (pění) přidávejte po stěně sklenky šampaňské. Pokud se to podaří, je vhodné, aby zůstaly vrstvy při podání nápoje oddělené.
O spojení šampaňského a Guiness v Black Velvet se traduje, že byla reakcí na skon prince Alberta, manžela britské královny Viktorie. Čtrnáctého prosince 1861, kdy národ truchlil nad jeho odchodem, usoudil číšník londýnského Brook´s Clubu, že i šampaňské by mělo držet smutek a přidával do něj oblíbený irský stout. (Přitažlivou legendu poněkud oslabuje tvrzení Fernanda Castellona, že koktejl se původně jmenoval Champagne Velvet a byl poprvé podáván až v roce 1880.) O kompozici se říká, že je jedním z účinných pick-uppers, napravovadel po prohýřené noci, díky obsahu vitamínu B, jehož původ je v pivu, a kysličníku uhličitému, který je obsažen v šampaňském. Spojení má i organoleptické konsekvence: ležák podporuje delikátnost, lahodnost a příchuť sušenek v šampaňském a získává měkkou texturu (hladkost odhalovanou v ústech).
Text a foto: Česká barmanská asociace
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.