Ctihodní měšťané uherskobrodští hodovali s markrabětem
24. 8. 2016 - V Muzeu J. A. Komenského se v sobotu 20. srpna uskutečnila v pořadí druhá historická hostina a protože rok 2016 je rokem, kdy si připomínáme 700. výročí narození císaře a krále Karla IV., nesla se ve znamení tohoto vladaře.
Dne 19. srpna Léta Páně 1335 přenocoval markrabě Karel v Uherském Brodě na Zeměpanském hradě (odkud ráno pokračoval na důležité jednání na hrad trenčanský). Téměř ve stejný čas a takřka stejném místě, jen o 681 let později, se vybraná společnost opět sešla k hodování.
Atrium muzea se proměnilo v historickou šenkovnu U staré lucerny, kde bylo možno svlažit hrdla pivem či kořeněným vínem v keramických korbelech podávaných. U stolů bylo také možno ochutnat něco z hostiny či sledovat, jak sličná šenkýřka dokáže přeprat v páce nejednoho jinocha.
Na samotnou hostinu však směli jen vybraní, markrabětem pozvaní hosté (tedy ti ctihodní občané, kteří si předem zakoupili vstupenku na některý ze tří daných časů).
Před vchodem do síně služebnictvo hostům nabídlo mísy s vodou k nezbytné očistě rukou a pak všichni zasedli ke stolům (a z přiložených cedulek se dozvěděli, jakou funkci či roli na hostině zastávají).
Při příchodu markraběte museli všichni povstat. Karel všechny přivítal a po modlitbě a přípitku tradiční tříletou medovinou se začala podávat jídla inspirovaná francouzskou kuchyní. Jednotlivé chody postupně roznášela pážata. Mezi chody doléval královský šenk do pohárů hostů víno Pálava ročník 1212.
Na úvod se podávala zvěřinová a mandlová paštika. Následoval grilovaný hovězí jazyk s omáčkou tvořenou mandlemi, ořechy a skořicí. Prasečí ouška (která byla oblíbenou pochoutkou Karla) se podávala pouze na markraběcí stůl neb – jak pravil purkmistr Bronislav – toliko sviní v Brodě nemáme. K zakousnutí byl klasický pšeničný nebo italský bílý chléb. Třetím chodem bylo pivní ragú servírované po francouzském způsobu, které bylo určeno na podpoření další chuti k jídlu. Královský pokraječ vzápětí nakrojil další chod, jímž bylo kuřecí stehýnko se švestkovou či česnekovou omáčkou. Kosti se neházely za hlavu psům, ale odkládaly se do speciálních nádob. Dále se ochutnávalo risoles – předchůdce dnešních karbenátků - tvořené čočkou a mletým kořeněným masem. Poté nastal čas na lotrinský koláč – maso se zeleninou zapečené v bílém pečivu. Sladkou tečkou na závěr byla varmuža – vafle potřená sladkou višňovou omáčkou (venku si pak ještě každý vyzvedl porci sviňské pečínky na dojezení).
Před koncem hostiny tiše usedl vedle markraběte Karla důstojný bělovlasý šlechtic. U jednoho stolu se tak sešel markrabě Karel se svou budoucí podobou - císařem a králem Karlem a jejich společným závěrečným přípitkem na paměti a písmáky, kteří je sepíší, oficiální část hostiny skončila. Hosté povstali a potleskem pozdravili oba královské majestáty.
Potlesk však rozhodně patří všem realizátorům historické hostiny v čele se Sašou Haluzovou, kteří návštěvníkům muzea připravili další nezapomenutelný zážitek.
Fotogalerii najdete na: http://marketasvehlik.rajce.idnes.cz/Historicka_hostina_-_Muzeum_J._A._Komenskeho_Uhersky_Brod_20._8._2016/
text: Markéta Švehlíková
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
