Edam není Eidam, Edam, to je koule, do které se zblázníte
04. 01. 2017 - Jestli se o někom dá říct, že má zkaženou pověst, a to podotýkám zcela neoprávněně, pak jsem to já, Edam. Ano, ve vaší zemi mi trochu nesprávně říkáte Eidam, ale to mě až tak nepálí. Horší je, jak málo lidí tam u vás ví, že jsem ve skutečnosti dobrý a kvalitní.
A to tedy dokáže namíchnout snad každého sejra.
Kde je moje domovina?
Přece tam, odkud pochází i sestřenka Gouda – v krásné tulipánové zemi zvané Holandsko, Nizozemí, chcete-li. Jen mě začali vyrábět v oblasti Edam severně od Amsterdamu. Proto i to jméno. Možná to někoho překvapí, ale v dávné minulosti jsem byl hodně důležitý sýr. Hodně dlouho totiž vydržím, a proto si mě naši námořníci brávali na dlouhé plavby. A to, vážení, už někdy ve 14 století. Díky mě neměli hlad a netrpěli tolik kurdějemi. Moje výroba byla rozvinuta hlavně v provincii Nord Holland (25 km severně od Amsterdamu), ale brzy se rozšířila po celém Holandsku. A tak jsem se stal vedle Goudy druhým původním holandským sýrem. Již od roku 1570 se v městě Edam pořádají na mou počest tradiční týdenní sýrové trhy, i když je pravdou, že dnes jsou již spíše atrakcí pro turisty z celého světa.
Jak se liším od Goudy?
Jak už bylo řečeno, já a Gouda jsme poklady své země. Jsme oba kvalitní a vysoce cenění. Oproti sestřence, která je vyráběna z plnotučného mléka, jsem já více light. Vyrábí mě z mléka odstředěného. Mám tedy jen 40% tuku v sušině, zatímco Gouda má o 8 stupínků více. Jsem trochu sušší, a proto se výborně hodím do sendvičů. Když mě ale nastrouháte do omáček či polévek, taky neuděláte špatně. Většinou mám tradiční kulatý tvar a jsem zabalený do červeného kabátku. Obdobně jako Gouda i já jsem se dočkal řady napodobenin. Vlastně se dá říct, že mě vyrábí po celém světě. Ve Francii do mne přidávají barvivo a vzniká známý sýr Mimmolette. V Německu mě vyrábí jako Edamer, ve Švédsku jako Edamerost, v Srbsku Edamac, v Maďarsku Edámi. V České republice… ale to moment, to už je na samostatné povídání. Jisté je, že mne v různých variacích vyrábí i v Americe, Austrálii nebo dokonce třeba v Jižní Africe.
Eidam? Ale proč???
A jsme u vás, v České republice. Údajně mě sem přivezli naši sýraři a učili ty vaše, jak mne vyrobit. Říkalo se mi Holandský salám nebo cihla. Až v roce 1914 se o mne poprvé mluví jak o Edamu. Ještě v roce 1931 jsem byl i zde Edam. O rok později ale už někdo přišel s Eidamem. Bohužel nikdo dnes už neví, proč. Stále jsem si ale uchovával svých 40% tuku a byl jsem dobrý a kvalitní. K dehonestaci mého jména došlo až v době totality. Mezi námi sýry se povídá, že tehdy musela smetana a máslo putovat do jedné velké a povinně spřátelené země. A tak sýraři dostali zakázku vyrobit sýr, který bude z odstředěného mléka a bude mít jen 30% tuku. Po sametové revoluci se lidé zvyklí na tuto nechuť nechtěli svého Eidamu vzdát. Začali se množit výrobci, kteří do mne začali přidávat i rostlinné oleje a udělali z Eidamu zcela nepoživatelnou hmotu. Poslední dobou se situace trochu zlepšila. Ale přesto, Eidam, to prostě nejsem já.
Potkáme se u Vemen
Abych to své vyprávění zakončil optimisticky, mám pro vás dobrou zprávu. Jsem moc rád, že se začnu objevovat v síti sýráren Boutique Gurmán. A pro vás čtenáře mám výzvu – pojďte objevit chuť pravého a nezkaženého Edamu. Uvidíte, že nejsme o nic horší než sestřenka Gouda.
Váš pravý a nefalšovaný Edam
Zdroj: www.vemena.cz
Foto: Pixabay
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
