Na co si dát pozor při nákupu vajec a proč vejce jíst?
01. 06. 2017 - Bez vejce (vajec) to jen těžko jde, to věděli i naši králové komedie, Jan Werich a Vlasta Burian, když se rozhodli pro celé království připravit lívance.
Jistě si teď tu scénu vybavujete. Vajíčka jsou úžasnou surovinou nejen na vaření, ale i tělu velmi prospěšnou, a to prý i se skořápkami.
Proč bychom je měli jíst?
Vejce jsou plná vitamínů, minerálů, vysoce kvalitních bílkovin. Obsahují např.:
Vitamin B12
Vitamin B2 (Riboflavin)
Vitamin A
Vitamin B5 (Kyselina pantotenová)
Selen
V menším množství obsahuje vápník, železo, draslík, zinek, hořčík, vitamín E či kyselinu listovou
Téměř všechny tyto živiny se nacházejí ve žloutku, kdežto v bílku najdete bílkoviny. Vajíčko o hmotnosti 50 gramů má přibližně 6 gramů bílkovin, 0,5 g sacharidů a 5,5 gramů tuku. Vejce nezvyšují hladinu cholesterolu, ba naopak pomáhají při snižování hladiny toho špatného, tedy LDL cholesterolu. Vejce obsahují jen velmi malé množství saturovaného tuku. Pokud jich nesníte 5 na posezení se slaninou a na másle, s cholesterolem to nepohýbe:-)
Salmonela: Americké ministerstvo zemědělství uvádí, že pouze jedno vejce z 20 000 kusů obsahuje bakterii Salmonella enteritidis. Kachny i husy mohou být také hostiteli salmonely, a to z toho důvodu, že jde o vodní ptáky, kde je riziko výskytu kvůli tomu vyšší.Při konzumaci vajíček je důležité především vajíčka dobře tepelně upravit a dodržovat hygienu.
8 základních druhů vajec
Představme si tedy těch hlavních 8.
Slepičí vejce
Slepičí vejce zkrátka představit musíme, je nedílnou součástí našeho každodenního života. Jedná se o nejčastější druh vajec. Slepičí vejce se mezi sebou navzájem liší ve své velikosti. V obchodech se tak setkáme s velikostí S – small (méně než 53 g), velikostí M – middle (53 – 63 g), velikostí L – large (63 – 73 g), velikostí XL – extra large (nad 73 g). Dále se liší podle tříd, a to A a B, v obchodech se však setkáme pouze s třídou A, tedy čerstvá vejce. Vejce třídy B se používají k průmyslovému zpracování.
Kachní vajíčka (cca 90 g)
Oproti slepičím jsou kachní vejce o poznání větší. Kachní vejce jsou poslední dobou oblíbená nejen restauracemi, ale také si nachází cestu do domácích kuchyní. Obsahují sice více bílkovin než slepičí, ale také více tuku. Vyznačují se světle žlutými žloutky, které se po uvaření změní v zářivě oranžové, zatímco bílek má modrý nádech. Velmi se hodí k pečení korpusů.
Husí vejce (cca 200 g)
Jsou bohatá a krémová, hodí se například ke chřestu. Jsou dvakrát tak větší než slepičí. Oproti kachním vejcím jsou husí méně tučná a chuťově jemnější. Husí vejce jsou také výborná na pečení a jejich velká bílá skořápka je vyhledávanou komoditou na velikonoční zdobení kraslic.
Krůtí vajíčka (cca 75 g)
Kachním vejcím jsou co do velikosti podobná též vejce krůtí, ale ta jsou velmi vzácná, jejich vajíčka jsou žádána nikoli k jídlu, ale k líhnutí, jelikož krůta je chována především kvůli masu.
Křepelčí vejce (cca 12 g)
Křepelčí vejce mají čtvrtinovou velikost slepičích, jejich skořápka je skvrnitá. Mají jemně světlé žloutky. Jejich cena je relativně vysoká. Vynikající jsou natvrdo uvařená do salátu Nicoise. Můžete je také použít při přípravě asijských polévek. Často se používají jako ozdoba jen napůl oloupaná. Jejich loupání je však poměrně složité.
Bažantí vajíčka (cca 25 g)
Jsou asi tak z poloviny velká jako slepičí. Jejich žloutky jsou tmavě žluté, skořápka má olivově zelenou nebo hnědou barvu. Stejně tak jako křepelčí se hodí do salátů.
Bantamčí vajíčka (cca 25 g)
Bantamka je okrasné plemeno zakrslých slepic pocházející zřejmě z Japonska. Do Evropy se dostaly někdy okolo 19. století. Jejich vejce mají modrou skořápku a velmi výraznou chuť.
Pštrosí vejce (cca 900 g)
Jsou to opravdu velká vejce, na snídani byste z jednoho vejce dokázali nakrmit celou rodinu. Jedno vejce totiž vydá za 12 slepičích. Skořápka je tmavě zelenomodrá až černá. Jejich chuť je jemná, mají nadýchanou texturu a poměr bílku a žloutku je rovnoměrný.
Domácí vs. kupovaná a jak je vybírat?
Výběr vajec není zas tak složitý proces. Domácí vajíčka jsou pochopitelně lepší, jelikož přesně znáte jejich původ. Ne každý však má doma slepice nebo možnost si domácí vajíčka zakoupit, nehledě na to, že i domácí slepice někdy nějaký čas nenesou vůbec, takže kolikrát se musí i chovatel domácích slepic uchýlit k nákupu vajec z obchodu.
V obchodech byste si měli vybírat především česká vajíčka, protože podle českých veterinářů není u těch dovozových zaručena kvalita. Původ vejce z obchodu poznáte podle kódu vytištěném na vajíčku.
První číslo na vajíčku značí metodu chovu
1. volný výběh
2. v halách
3. klecích
0. chov v ekologickém zemědělství
Následuje kód země a poslední čtyřčíslí je registrační číslo chovu. Orientujte se vždy podle kódu přímo na vajíčku, jelikož země původu na znamená pouze to, v jaké zemi bylo vejce roztříděno. Při nákupu vajíček si dávejte pozor na jejich celistvost. Vajíčka nesmí být nakřáplá nebo jinak poškozená.
Kód producenta na vejci, pomocí nějž zjistíte skutečný původ:
„CZ“ – Česká republika
„SK“ – Slovensko
„LT“ – Litva
„PL“ – Polsko
„DE“ – Německo
„NL“ – Nizozemí
„ES“ – Španělsko
Věděli jste, že barva žloutku nevypovídá nic o kvalitě vajíčka? Jak žloutek kupovaných, tak domácích vajec může mít barvu vybledlé žluté anebo sytě oranžové. Vždy záleží jen na krmivu. Slepice může mít dostatek zeleně, pak bude mít žloutek krásně oranžový, stejně tak může mít ve stravě dostatek přidaných karotenů, pak její žloutek bude také krásně oranžový.
Bio či nebio a za kolik?
Nelze skálopevně tvrdit, že jsou bio vejce lepší než nebio a naopak. Ve složení se vajíčka jedno od druhého příliš neliší, cenově ovšem ano. Nebio vajíčko velikosti M v supermarketu koupíte v akci za 2,50 Kč, bio vajíčko pak i za 8 Kč. Ovšem i zde je potřeba hledat. Soukromí prodejci na internetu inzerují domácí bio vajíčka za 3 Kč/ks. Cena vajec je tedy velmi pohyblivá.
Bio problematika je poměrně kontroverzním tématem. Vzpomínáte si na skandál s německými bio vejci v roce 2013? Deník Spiegel tehdy informoval tom, že velké množství drůbežáren stejně podvádí a jako bio vejce označuje i ta vejce, která NEBYLA snesena slepicí, žijící ve volném výběhu a která byla krmena potravou bez chemie a hnojiv.
9 zajímavostí i tipů o jejich skladování
Nemáte-li sklep či chladnou spíž, skladujte vajíčka v lednici.
Vajíčka jsou pórovitá, proto je neskladujte vedle aromatických potravin, natahují pachy.
Minimální trvanlivost vajíček je 28 dní od data jejich snesení.
Není vhodné ukládat vajíčka na dvířka lednice, třebaže někteří výrobci pro ně právě tam vyčlenili místo. Vajíčka by měla být na nejchladnějším místě v lednici, a to dvířka rozhodně nejsou.
V lednici by měla být uložena tupým koncem směrem vzhůru, a to protože je tato plocha větší než špička vejce a dostane se do vajíčka tak více kyslíku.
Doporučená teplota pro skladování je 5 – 8 °C.
Nevystavujte je slunečnímu záření.
Vajíčka neumývejte, smyli byste z nich totiž ochrannou vrstvu, díky níž se do vejce nedostanou bakterie. Jestliže vajíčka umyjete, existuje vysoké riziko bakteriální kontaminace.
Všimněte si, že některé hotely pokládají vajíčka natvrdo na hromadu soli. Po oloupání jsou vajíčka skutečně jemně slaná, to způsobuje právě pórovitost.
Věděli jste že skořápky… Bělí prádlo, dokáží vyčistit usazeniny, chrání rostliny před slimáky a housenkami, zvyšují kvalitu kompostů či slepicím dodávají vápníku. Jsou využitelné pro zdraví! Jsou totiž plné vápníku. Jak je ale konzumovat? Nejdříve skořápky sterilizujeme vařením v čisté vodě přibližně 10 minut. Poté je usušíme a vložíme na několik minut do trouby, sušíme při teplotě 200 °C. Nakonec skořápky umeleme na jemný prášek a denně konzumujeme polovinu čajové lžičky.
Zdroj: www.vseopeceni.cz
Foto: Pixabay
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
