22. 11. 2017 - Pod plísňovým kabátkem se ne vždycky skrývá stejná sýrová pochoutka. Dokážete rozeznat rozdíl mezi pravým hermelínem a jinými sýry s bílou plísní?
Liší je od sebe například vůně, textura a samozřejmě i chuť. Odhalte taje výroby tuzemských hermelínů, správného způsobu jejich skladování a ujistěte se, že víte, na čem si k vínu pochutnáte.
Co se týká českého trhu pouze Král Sýrů a Sedlčanský mohou používat pojmenování „hermelín“. Ostatní značky se titulují jako „camembert“ nebo „sýr s bílou plísní“. Od sebe je liší takzvané organoleptické vlastnosti, což jsou charakteristiky, které lze hodnotit lidskými smysly. Jedná se o základní atributy – chuť, vzhled, vůni. Dalším rozdílem je země vzniku. Hermelín pochází od nás z Čech, přesněji z Přibyslavi ze samého srdce Vysočiny. Camembert poprvé ochutnali ve francouzské Normandii, podle které byl také pojmenován a jen on nese ochrannou známku AOC (appellation d’origine contrôlée). Někteří výrobci sýrů s bílou plísní na povrchu si název „camembert“ od Francouzů „propůjčili“. V tomto případě se nejedná o camembert francouzského typu, ale o sýr podobný hermelínu. Jejich produkty jsou průmyslově vyráběné sýry ve tvaru nízkého válce různé velikosti a od západní delikatesy je liší hned několik charakteristik. Každý sýrař má své specifické podmínky (linka, kvalita mléka, zrací sklepy, sýrařské umění…), a proto se mléčné lahůdky vzájemně liší také svou kvalitou.
Záleží na druhu sýra, obvykle proces obrůstání trvá přibližně několik dní. Plísňový kabátek se sýru začíná tvořit 4. až 5. den po naformování, do správné velikosti doroste 7. až 8. den a pak už je lahůdka připravena k balení. Jedlá povrchová plíseň představuje pro sýrové znalce naprostou delikatesu. Její konzumace nepředstavuje žádné riziko, jelikož sýry pravidelně prochází kontrolou zdravotní nezávadnosti a splňují veškeré předepsané normy.
Když byla produkce sýrů s povrchovou plísní ještě v začátcích, výrobci se nebáli experimentovat. O prvním camembertu se povídá, že vznikl naprostou náhodou, když francouzská selka omylem zapomněla syreček ve sklepě. Dnes už je ale všechno jinak a při výrobě plísňových sýrů se dodržují ozkoušené postupy. Ve zracích místnostech panuje přísně sledované mikroklima. Důležitá je teplota, vlhkost a rychlost proudění vzduchu. Různé atributy se upravují dle průběhu zrání a tento proces je výrobním tajemstvím každé sýrárny. Obecně lze ale říci, že teploty se pohybují v rozmezí 10 až 13 °C a vlhkost kolem 90 %.
Francouzský camembert se vyznačuje výraznější vůní, která se přirovnává k vůni sklepa, stáje nebo třeba také zkaženého zelí. Z pravého českého hermelínu by měly být cítit jen neutrální tóny společně s vůní plísně z povrchu sýra, jež připomíná žampiony. Mezi další vlastnosti tuzemské pochoutky patří neporušená bělostná plíseň a lahodný krémový střed.
K běžné výrobě hermelínu se používá kravské mléko, které prošlo výzkumnou laboratoří a ta jej označila jako zdravotně nezávadné. Celkový výrobní proces trvá od pasterace mléka do balení 9 až 10 dnů. Je samozřejmě možné sýr připravit i z jiného druhu mléka, například ovčího. Je to ale spíše záležitost farmářských výroben. Sametová pochoutka pak totiž nabývá trochu jiné charakteristiky, disponuje odlišnými chuťovými tóny atd.
Hermelín můžete skladovat v lednici prakticky až do konce záruční doby, jen je třeba zabránit vysychání. Pokud se sýr zamrazí, je možné jej opět použít, ale ztratí část své lahodnosti. Problém u mražení je v tvorbě krystalů vody, které trhají strukturu sýra. Čím pomalejší je proces mražení, tím objemnější jsou krystaly a škoda je větší. Hermelín za celou dobu, kterou stráví ve vaší chladničce, projde několika stádii zrání. Více než dvacet dní před datem spotřeby sýr disponuje svěží a pevnější strukturou. Ideální je lahůdku jíst kolem desátého až dvacátého dne exspirace, kdy je nejlépe vyzrálá a krémová. Pokud hermelín rozkrojíte v posledních deseti dnech do data spotřeby, oslní vaše smysly výraznější aroma.
Otevřený řez na sýru by rozhodně neměl vyschnout. Nejlépe uděláte, když jej vrátíte zpět do folie a následně vložíte do ledničky. Nemusíte se bát, když se hermelín na odhaleném místě opět zahalí do sametového plísňového kabátku. Jedná se o přirozený proces, i tato plíseň je jedlá a velice chutná. Pro krátkodobé skladování jsou ideální skleněné zvony na sýr, ve kterých panuje pro lahůdku příjemné klima a není už nutné ji balit do folie.
Sýry se obalí kořením ještě před tím, než se zabalí do folie a krabičky. Jedinečné aroma tak lépe vynikne a ucítíme ho hned po vybalení sýru z ochranného obalu. Když jsme doplňující sypké přísady vybírali, kladli jsme největší důraz na to, aby koření co nejlépe korespondovalo s atributy hermelínu a dokázalo je podtrhnout. Je totiž ohromně důležité, aby se všechny vůně i chutě smísily, ovšem nepřebíjely, a daly tak vzniknout vynikající pochoutce. Momentálně si můžeme vychutnat hermelíny kořeněné lahůdkovou paprikou, zeleným pepřem, gurmánským česnekem, provensálským kořením nebo papričkami jalapeños.
Dokud sýr příjemně voní, chutná a povrchová plíseň je neporušená a bělostná, tak je v pořádku. Po stránce hygienické nezávadnosti by neměl nastat žádný problém, jelikož tradiční české hermelíny (Král sýrů a Sedlčanský) testujeme. Stejně tak žádné riziko nepředstavuje ani jedlá bílá povrchová plíseň, do které je hermelín zahalen. Sýry pravidelně prochází kontrolou zdravotní nezávadnosti a splňují všechny předepsané normy.
Každý hermelín má svůj specifický charakter, a tak je samozřejmé, že mezi touto sýrovou dvojicí panují rozdíly. Po naříznutí Krále sýrů odhalíme jeho smetanový, krémový střed, který si nejlépe vychutnáme za studena, v kombinaci například s vínem Chardonnay nebo makadamovými oříšky. Sedlčanský naopak disponuje nižším obsahem tuku a pevnější konzistencí. Jeho vlastnostmi se mnohem lépe hodí k tepelné úpravě, například ke grilování, jelikož na roštu nevyteče a zachová si kompaktní tvar.
Článek vznikl ve spolupráci s Janem Rosickým, technologem výroby ze společnosti Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, a. s.
Zdroj: Media Advice, s. r. o., Redakce Můžeme jíst zdravěji, www.muzemejistzdraveji.cz
Ilustrační foto: Pixabay
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.