VSAĎTE NA PETRŽEL. DOBŘE CHUTNÁ A NAVÍC PATŘÍ MEZI SUPERPOTRAVINY
29. 11. 2017 -S nástupem zimního období nám může lépe vyhovovat tepelně upravená zelenina. Sázkou na jistotu je pak kořenová zelenina - mrkev, celer, petržel a také pastinák.
Petržel a pastinák jsou skvěle využitelné v tradiční české kuchyni, ale i v šetřící dietě. Jsou dobře snášeny, nejsou nadýmavé, pomáhají zmírňovat žaludeční nevolnosti. A navíc jsou dobrým zdrojem vlákniny a draslíku.
Zdroj nejen draslíku
Petržel i pastinák jsou dobrým zdrojem draslíku a také vlákniny, obsahují také karotenová barviva. Petrželová nať obsahuje kromě draslíku dále i fosfor, vápník, kyselinu listovou, vitamín C a beta-karoten (provitamín A).
Kořen petržele a také nať obsahují jen malé množství silic (0,1-0,2 % v kořeni a 0,3 % v listech), výrazně vyšší množství silic pak obsahují plody (2-7 %). Látky obsažené v silici zvyšují vylučování moči (působí diureticky), pomáhají zmírňovat potíže s nadýmáním či žaludeční nevolnost, zvyšují chuť k jídlu. Silice se využívaly i při potížích s nepravidelnou menstruací nebo jako abortivum - ovlivňují napětí dělohy a kontrakce. Ve starém Římě byla petržel i pastinák využívána jako afrodisiakum.
Léčivé účinky
- silný antioxidant
- zdroj vitamínu C (3x více než pomeranč)
- vliv na zrak (obsahuje lutein a zaxantin)
- čistí krev a tvoří nové krvinky (listy obsahují velké množství chlorofylu)
- zlepšuje funkci ledvin (močopudné účinky)
- příznivě snižuje záněty v těle (zvláště bronchitidy a močové cesty)
- podporuje kontrakce dělohy (při porodu), proto v těhotenství na ní pozor!
Jak petržel a pastinák rozeznat?
Petržel a pastinák jsou si hodně podobné a často se zaměňují, a to i v obchodech.
Petržel má výrazné charakteristické aroma, pastinák je jemnější v chuti i vůni (a je více nasládlý). Vrchní část kořene petržele je téměř celá porostlá natí (zabírá téměř celý vršek kořenu) a po odříznutí často můžeme vidět tenký fialový lem v místech, kde nať rostla. Naproti tomu u pastináku je nať soustředěna spíše ke středu kořene, při seříznutí zde nepozorujeme rozdíl v barvě.
- Tip pro výběr
Budete-li v obchodě váhat, vždy si dobře kořen prohlédněte - měl by mít světlou barvu, hladký a neoschlý povrch. U kořenů s natí si vyberte ten, který má nať svěží zelené barvy, nepovadlou. V letních měsících a na počátku podzimu se v obchodech objevuje petržel i s natí, samotný kořen bez nati je však dostupný po celý rok. Nať pak doma od kořene odřízněte a skladujte samostatně - kořen pak vydrží déle.
- Pozor na sluníčko!
Petržel i pastinák obsahují vyšší množství furanokumarinů, což jsou přírodní obranné látky, které se často vyskytují u rostlin z rodu miříkovitých. Tyto látky mohou působit dráždivě, některé z nich také mohou zvýšit citlivost naší pokožky na sluneční záření (podobně působí řada dalších rostlin - např. bolševník, andělika, celer, citrusy, ale i řada léčiv). Pokud zpracováváme tyto rostliny nebo konzumujeme větší množství celeru či petržele, neměli bychom se pak pohybovat na přímém slunci nebo jít do solária. Může se objevit svědění, pálení pokožky, při vystavení vysoké intenzitě záření se však mohou objevit i puchýřky.
Rozmanité využití v kuchyni
Petržel si velmi dobře rozumí s českou kuchyní - použijete ji do základu masového nebo zeleninového vývaru či bramboračky. Neobejde se bez ní anitradiční svíčková omáčka. Dále ji můžete využít podobně jako další druhy kořenové zeleniny - mrkev a celer - pomůže zahustit polévku i omáčku, můžete z ní připravit pyré, ale skvěle chutná i pečená s trochou másla. Čerstvá i sušená nať se využívá pro dochucování pokrmů.
Pastinák má výrazně jemnější aroma i chuť, je více nasládlý - a protože bývá velmi dobře snášen, hodí se i pro první zeleninové příkrmy u nejmenších strávníků nebo pro šetřící dietu. Využít jej můžeme pro přípravu krémové polévky i jako přílohu - v podobě pyré nebo nakrájený na plátky, skvěle chutná v kombinaci s hovězí pečení.
Původně středomořské rostliny
Petržel i pastinák se řadí do čeledi Miříkovitých (Apiaceae) - jsou to dvouleté rostliny pocházející původně ze Středomoří - první rok vyrůstá přízemní růžice listů, zvětšuje se zejména podzemní část - kořen, v druhém roce pak vyrůstá silná zelená lodyha s okoličnatým květenstvím (drobné květy mají žlutou barvu), plodem je nažka.
Běžně se využívá petržel listová a petržel kořenová, které vznikly šlechtěním - u listové petržele je nejvýraznější nať (petržel listová, petržel kadeřavá - tzv. “kudrnka”), podzemní část rostliny (kořen) je spíše malá. Naopak u kořenové petržele je nejvýraznější podzemní část rostliny.
Zdroj: Vím, co jím a piju, o.p.s., www.vimcojim.cz
Ilustrační foto: Pixabay
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
