Změny ve značení a kategorizaci českých piv
12. 12. 2018 - Od prosince vstupují v platnost změny ve značení a kategorizaci českých piv. Pivovary ovšem dostaly gentlemanskou lhůtu na spotřebování již vyrobených původních etiket a obalů do konce příštího roku. A co všechno se tedy mění?
Tradiční označení ležák bude nově určeno výhradně pro spodně kvašené pivo s EPM (extraktem původní mladiny) 11–12 % hmotnostních (tedy tzv. jedenáctky a dvanáctky), kdežto svrchně kvašené pivo stejného procenta EPM se bude nově jmenovat plné. Piva s EPM vyšším než 13 % hmotnostních a vyšším, dříve označovaná jako speciální, jsou nyní silnými pivy. Nealkoholickým zůstává pivo s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % obj., avšak nově se zavádí pojem nízkoalkoholické pivo, jehož obsah alkoholu dosahuje více než 0,5 %, nejvýše však 1,2 %. Pokud bylo určité pivo vyrobeno s podílem použitého sladu z jiné obiloviny než ječmene vyšším než třetina hmotnosti extraktu, musí být označeno jako pivo z jiných obilovin. Zůstalo označení kvasnicové, což znamená, že do hotového piva byla přidána čistá kvasniční kultura nebo podíl rozkvašené mladiny. Nápoj na bázi piva s modifikovaným podílem sladu nebo modifikovaným způsobem kvašení se nově nazývá atypickým pivním nápojem. Typem nebo též stylem piva se rozumí označení obvyklého způsobu produkce a surovinového složení podle postupů provozovaných v tradičních oblastech výroby v souladu s očekáváním spotřebitele. Na etiketě se budou uvádět především údaje o názvu druhu a skupiny piva, který lze upřesnit uvedením hodnoty EPM v hmotnostních procentech. Obsah alkoholu bude uveden, pouze půjde-li o pivo nízkoalkoholické. Způsob kvašení se uvádí tehdy, bylo-li pivo vyrobeno svrchním kvašením nebo kvašením v láhvi. Pokud nebyly z piva odstraněny kvasnice, dočteme se na etiketě, že je nefiltrované. Zároveň zde může být údaj o jeho barvě, ale jen jde-li o pivo tmavé, polotmavé nebo řezané, a příslušné označení se uvede také u piva kvasnicového, ochuceného, vyrobeného z jiných obilovin nebo z přírodní minerální vody.
Otázkou zůstává, zda předepsané změny pochopí a přijmou konzumenti. „Pro spodně kvašená piva, která v Česku tvoří 95 % výroby, se téměř nic nemění. Vyhláška je jistě přínosná, protože nám dovoluje označovat piva typem výroby: ležák, ale, pšeničné pivo, stout. Přesto jsou v ní určité nelogičnosti. Její definice piva je tak striktní, že nedovoluje některé inovace a variace, například vyrábět piva ,ohořčená‘ čímkoliv jiným než chmelem. Nemluví o spontánním kvašení nebo o laktobacilech typických pro piva typu lambic a kyselá piva. Trh se ale rychle vyvíjí, nových piv přibývá, a tak čekám, že do pěti let se předpis bude muset opět změnit,“ domnívá se prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Nový předpis sice vypustil pojem pivní speciál, ale rozvoj pivovarnického oboru či tvůrčí invence sládků se nezastaví. Budou vznikat nové pivní styly a podstyly i velice originální piva. Otázka zmizí-li pojem pivní speciál docela, je tak patrně zbytečná, vždyť označení desítka a dvanáctka neplatí už pětadvacet let a pivovary i veřejnost ji stále používají. Josef Vacl, iniciátor degustační soutěže, která má slovo speciál v názvu, k tomu říká: „Namísto dřívějšího chudého výběru máme na trhu více než 600 domácích značek piv a velmi bohatá je i typologie piv. Souhlasím s názorem, že nová vyhláška jednoznačně upřednostňuje sílu piva před typem. Obdivovatelé piva ale jistě zůstanou věrni tradici. O změně názvu soutěže Cerevisia specialis – Pivní speciál roku proto neuvažujeme. Je přece o pivních speciálech!“
Text: Otakar Gembala, www.atbars.com
Ilustrační foto: Pixabay
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
