Štamgast & Gurmán

Češi holdují hlavně masu a alkoholu, historicky i dnes

Češi holdují hlavně masu a alkoholu, historicky i dnes

12. 03. 2019 - Společensko-ekonomické klima v zemi odráží spotřeba potravin i nápojů. V obdobích války se logicky jedlo méně, před rokem 1989 byl jídelníček zase omezen jen na určité druhy potravin.

Dnes vypovídá spotřební chování o silné ekonomice a dobrém zázemí většiny obyvatel. S tím souvisí i dostupnost potravin a jejich cena. Informace o nákupních zvyklostech jsou, díky monitoringu ČSÚ k dispozici již více než 70 let a to v nepřetržité řadě, přesněji od roku 1948.

Jaký je dlouhodobý vývoj českých spotřebitelů? Jaké suroviny si v domácnostech Čechů vždy najdou své místo? Budeme-li postupovat proti proudu času, poslední zásadní změna souvisela s pádem totalitního režimu, respektive pádem tzv. socialistického zemědělství. Od padesátých let došlo ke značnému nárůstu živočišné produkce a tím rapidně stoupala i spotřeba. Před rokem 1989 spotřeboval každý obyvatel Československa ročně 30 kg hovězího masa, ještě o 20 kg více vepřového masa, přes 260 kg mléka a mléčných výroků a třeba 44 kg cukru nebo 340 ks vajec.*1

Tento spotřební koš s sebou samozřejmě přinášel i negativní dopady na výživové hodnoty stravy –nadměrně se konzumovalo třeba červené maso, ale i cukr. Na druhou stranu byla pozitivní spotřeba zeleniny a ovoce, i když pouze lokálního. Změny v 90. letech minulého století výrazně zamíchaly nejen politickou situací, ale také nákupními zvyklostmi, spotřebou a ekonomickou situací českých domácností. Velmi se změnila také nabídka sortimentu nejen v potravinách, ale i nápojích.

V letech 1989 až 2017 jsou Češi v konzumaci alkoholu na prvních příčkách v celosvětovém měřítku. Během tohoto období vzrostla spotřeba vína na osobu z 13,5 l na 19,4 l. „Vzhledem k tomu,že na trhu působíme přes osmdesát let, máme historii poptávky podrobně zmapovanou. Zásadním faktorem v minulosti, který prospěl oboru vinařství a tím i zvýšené oblibě vína, byl konec kolektivního hospodářství a následné ustanovení vinařského zákona roku 1995. Vinaři byli nuceni investovat do nových technologií, výsadeb a zaměření se na kvalitu. To přineslo na trh zajímavé produkty a celkově zvýšilo spotřebu a kvalitu českého a moravského vína,“ říká Ladislava Antálková, obchodní ředitelka společnosti Vinium a.s. a dodává: „V současnosti stále platí, že Češi zkonzumují procentuálně více vína z dovozu ze zahraničí, nicméně každým rokem zaznamenáváme stoupající zájem po našich lokálních produktech. Troufám si říct, že moravská a česká vína zažívají malou renesanci.“

Po roce 1990 začala stoupat také spotřeba ovoce, rýže, zeleniny, těstovin, mouky a pečiva obecně. Díky tomu, že velké množství potravin bylo k dispozici na regálech obchodů, docházelo k výraznému snížení spotřeby některých základních potravin. Šlo hlavně o brambory, telecí maso, žitnou mouku nebo kravské konzumní mléko. Dnes je pro nás naprostá většina výrobků a potravin včetně nápojů víceméně dostupná. I přes široký výběr zboží na trhu, díky stálé poptávce vzniká prostor pro nové produkty.

Někteří čeští výrobci si tak mohou dovolit i expanzi do zahraničí. „V minulých letech jsme s desítkou partnerů z českého potravinářského segmentu vstoupili i na zahraniční trh. I dnes, v době silné konkurence potravinářských produktů si kvalitní výrobky s naší pomocí najdou svou cestu k zahraničním konzumentům, “říká Kateřina Býčková, generální ředitelka společnosti BNG Group a dodává: „V posledních letech začíná mít zásadní vliv také otázka edukace, zdravého životního stylu.“ Velká část nakupujících se zaměřuje i na nutriční složení kupovaných potravin nebo nápojů.

Dle odborníků, bude na planetě žít v roce 2050, přes 10 miliard lidí. Na konci loňského roku francouzský deník Le Monde vydal studii „Zdravý chod planety“.*2 Celkem 37 expertů ze 16 zemí světa se po dobu tří let zaměřovalo na výzkum stravovacích návyků na Zemi. Vědci zjistili, že 820 milionů lidí trpí podvýživou, což je v obrovském kontrastu s 2,4 miliardami lidí na planetě, kteří se přejídají. Aby bylo možné udržet život na Zemi a uspokojit potřeby pro všech 10 miliard strávníků, je nutné, aby nastala „zemědělská a stravovací revoluce“, která velmi zjednodušeně řečeno říká, že by bylo vhodné jíst maso pouze 1 x týdně. V roce 1990 zkonzumoval průměrný obyvatel planety 33 kg masa za rok. Spotřeba masa celosvětově vzrostla za posledních 50 let pětinásobně.*3 Zvýšený zájem o drůbeží maso a také o ryby a rybí produkty potvrzují i nejnovější data statistiků z České republiky. Drůbeží maso, někdy označované jako „bílé“ maso se na celkové spotřebě masa podílelo v roce 1992 pouze 15,3 %, zatímco v roce 2012 to již bylo téměř 34 %. U ryb se potom mezi lety 1992 a 2012 zvýšila spotřeba na téměř 6 kg na obyvatele a rok. V této oblasti má Česko stále ještě co dohánět.

 

*1 https://www.czso.cz/csu/xj/spotreba-potravin-1948-az-2016-v-grafech

*2 https://www.thelancet.com/commissions/EAT

*3 http://www.statistikaamy.cz/2018/02/svetova-populace-konzumuje-stale-vice-masa/

 

Zdroj: Markéta Bednářová, Surikata PR s.r.o.
Ilustarační foto: Pixabay

Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.

Vychytané.cz - fotky, fotoreporty, akce, parties     Golden Apple Cinema - multikino, Velké kino, kino Květen Zlín-Malenovice    
Gastro Novotný        
O nás | Reklama | Spolupráce | Kontakt
(c) Jaroslav Střecha, 2019, design DesignLabs.cz, úprava kódu a programování SPmedia.cz