Den svatého Patrika je zelený svátek
15. 03. 2019 - Jako příslušník tehdejší zlaté mládeže neměl problém užívat si svodů dospívání. Když mu ale bylo šestnáct, unesli ho piráti, a on strávil šest let v zajetí.
V něm prozřel, obrátil se na víru a zdárně uprchnul. Stal se z něj kněz, jenž osobně pokřtil 120 tisíc lidí a založil 300 chrámů.
Takový je průřez thrillerovým životním příběhem svatého Patrika, patrona všech Irů. Jeho svátek připadající každoročně na 17. března oslavíme o nastávajícím víkendu. Lidé především v anglo-americkém světě se při něm oblékají dozelena, pijí pivo a whiskey a tančí, jak dechové orchestry a dudácké kapely zahrají. Podívejme se teď na to, co se pod bujarou slupkou skrývá a jakou tradici tenhle zelený svátek má.
Rozuměl si s obyčejnými lidmi
Svatý Patrik se narodil jako Maewyn Succat koncem čtvrtého století v Británii ovládané Římany. Jeho otec byl vysokým říšským úředníkem, což mu slibovalo světlou budoucnost. Je důležité poznamenat, že zatímco Patrikova rodina byla velice zbožná, on sám se oddával spíše světským radovánkám.
Idyla skončila ve chvíli, kdy na rodinné sídlo Succatových zaútočila horda irských pirátů a mladého Patrika spolu s tisícovkou dalších Britů zajala. V Irsku šest let, po většinu času o samotě, pásl v otroctví ovce a měl tak dost času přemýšlet o dosavadním životě. „Po zásluze se nám dostalo utrpení, neboť jsme zapomněli na Boha a neposlouchali naše kněze. Proto nás Bůh zasáhl svým hněvem a uvrhl nás do pohanského zajetí, až na samotný kraj Země,“ zpytuje Patrik svědomí ve svých poznámkách.
Jednoho dne se mu podařilo utéct a dobrodružně se dostat do Galie, jednoho z duchovních center tehdejší Evropy. Po dlouhých 15 letech studia se vydal jako mnich—kazatel zpět na pohanský „věčně zelený ostrov“. Šířil zde křesťanství s takovou intenzitou, že na konci jeho třicetileté mise bylo celé Irsko již křesťanské.
Za jeho úspěchem zřejmě stála předchozí znalost místního obyvatelstva. Trávil svůj život mezi lidmi, pomáhal jim, nepřemýšlel dogmaticky. Zkrátka byl více obyčejným člověkem než církevním hodnostářem.
Američané utratí miliardy dolarů
Od 17. března roku 461, kdy Patrik zemřel, slaví Irové tento den jako svátek irské christianizace a kultury. Po dlouhá staletí šlo o den, jenž znamenal krátkou přestávku dlouhého 40denního předvelikonočního půstu. Byl to tedy jediný ostrůvek bujarosti a radovánek v tomto dlouhém předjarním asketickém období.
Do dnešní podoby se charakter oslav začal formovat ve Spojených státech, kam tradici dne svatého Patrika přinesli irští vojáci sloužící v britské armádě. Společně prožitý svátek zmírňoval irským krajánkům stesk po domovině a dodával jim pocit sounáležitosti a hrdosti. Vůbec první průvod na svatého Patrika zažil na území USA v roce 1737 Boston, historie toho newyorského sahá do roku 1762.
Pozor, v té době byla barvou svátku modrá, což zní v dnešní záplavě zelených piv, zmrzlin, klobouků, skřítků leprikónů a nezbytných trojlístků neuvěřitelně. V Chicagu začali mimochodem místní řeku 17. března barvit nazeleno v roce 1962.
Typickým jídlem na svatého Patrika je v Americe bez debat nasolené hovězí maso se zelím, což je variace na irskou slaninu se zelím. V samotném Irsku spíše jedí dušené skopové s brambory a zeleninou neboli Irish Stew.
Nejpompéznější průvody se spoustou kostýmů a alegorických vozů se nepříliš překvapivě konají v irské metropoli Dublinu a ve velkých amerických městech. Podle statistiků letos Američané hodlají za oslavy utratit 5,6 miliardy dolarů…
V Brně bude veselice sice skromnější, ale minimálně stejně zábavná! Například ve Whiskey Baru, který neexistuje chystají Víkend svatého Patrika. „Nebudeme čepovat zelené pivo ani nosit zelené cylindry. O irskou muziku se postarají kapely Mateys a Hazafele, barmani namíchají speciální drinky a za celý víkend rozdáme tři stovky originálních svatopatrikovských triček. Na meníčku přibyde haggis, který je sice skotský, ale k whisky se prostě hodí nejlíp,“ prozrazují provozní podniku.
LEGENDY A SYMBOLY SVATÉHO PATRIKA
Trojlístek jetele. Vysvětloval pomocí něj princip boží trojjedinosti. Rostlinka se stala irským národním symbolem.
Kříž v kruhu. Neboli keltský kříž, jenž v sobě kombinuje křesťanský kříž a starodávný keltský kult slunce – Patrik nelpěl na dogmatech a Irové se tak nemuseli vzdát některých pohanských symbolů a rituálů.
Vyhnání hadů. V Irsku skutečně žádní hadi nejsou a legenda to připisuje právě svatému Patrikovi, který je měl všechny ze země vyhnat. Pravděpodobnější ale bude nedokonalý jazykový překlad či metafora historického spisu, kdy autor mohl hady ve skutečnosti myslet keltské mnichy – druidy.
Zdroj: www.nepijubrecky.cz
Autor: Michael Lapčík
Snímky: Kristýna Vysloužilová, Wikipedia a Sébastien Barré
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
