Velikonoční pranostiky - inspirujte se dávnými zvyky našich předků
10. 04. 2020 - ČESKÁ REPUBLIKA - Různými pranostikami je protkán téměř celý týden před Velikonocemi. Víte proč a která se váže k jednotlivým dnům? A jak starý je zvyk darování pentlí při pondělní pomlázce?
Středa se nazývala Škaredá nebo Sazometná, podle toho, že se v tu dobu vymetaly komíny. V ten den se lidé nemají škaredit a mračit, nebo jim to zůstane po celý rok.
Na Zelený čtvrtek se má sníst něco zeleného, třeba špenát, kopřivy nebo zelí.
Člověk pak bude zdravý a silný. Když při zvuku zvonů zacinká mincemi, bude jich mít po celý další rok dostatek.
Na Velký pátek se udržuje dávný zvyk „klepání“, kdy chlapci obchází vesnice a městy s hrkači a řehtačkami a hrkáním oznamují čas modliteb místo zvonů, jež „odletěly do Říma“. Na Velký pátek má voda ozdravující sílu. Hned ráno má člověk skočit do potoka, voda ho ochrání před nemocemi.
V tento den se otevírá země, aby vydala poklady. Hospodyně nemají prát, říká se, že by namáčely ruce v krvi Krista.
Na Bílou sobotu, poslední postní den, se uklízí (bílí) domácnost a vrcholí přípravy na velikonoční neděli a pondělí. V tento den si lze pojistit pevné zdraví omytím obličeje vodou nebo sněhem.
Víte, že zvyk darování pentlí při pondělní pomlázce je novodobý, stejně jako nošení velkých tatarů, jež etnografové datují do meziválečného období?
Na Valašsku se také dívky vyplácí březovými větvičkami, polévají se studenou vodou či voňavkou. Říká se, že po vyšlehání zůstane dívka či žena celý rok zdravá a uchová si plodnost.
Podle jiných výkladů šlehání zeleným proutkem přenáší do ženy sílu a krásu probouzející se přírody.
Text: Valachy.cz, foto: archiv CCR VM, Hartinger
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
