Jak slaví Velikonoce naši sousedé?
01. 04. 2021 - ZE SVĚTA - Velikonoce jsou svátky jara a každá ze zemí Evropy slaví příchod tohoto období po svém.
Svátky Velikonoc jsou u nás již tradičně spjaty s náboženskými tradicemi – umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterým však neodmyslitelně patří i „pohanské“ symboly či symboly jara nebo „nového života“. Těmi jsou například kuřátka, zajíci, ozdobené kraslice a pomlázky. Jak se tyto svátky slaví u našich sousedů?
POLSKO
Poláci nazývají velikonoční svátky "Wielkanoc", čili Velikonoce nebo noc vzkříšení Krista. V Polsku je velikonočním symbolem tzv. Požehnaný košík. Na velikonoční neděli lidé připraví košíky, do nich vloží kraslice, chléb, koláč, sůl, pepř a bílé klobásky a s touto nůší jdou do kostela a nechávají si ji požehnat. Říká se, že „velký půst", který začíná 40 dní před Velikonocemi neskončí, pokud není košík v kostele požehnaný. Vše, co je obsaženo v košíku má svůj význam. Vajíčka znamenají, že Kristus vstal z mrtvých, chléb a sůl jsou pro dobré zdraví a bohatý život a o klobásky mají symbolizovat nástup jara jako žádost o dostatek jídla a plodnosti. Ve Velikonoční pondělí mládenci „vyšlehají“ dívky vrbovými hůlkami. Dívky se
jim mohou stejným způsobem „pomstít" o den později. V ten den číhají chlapci na dívky, aby je mohli pokropit vodou nebo voňavkou. Říká se, že to dívka, která je politá vodou do roka vdá.
SLOVENSKO
Na Slovensku se slaví Velikonoce velmi podobně jako v Čechách, jen s tím rozdílem, že po Velikonočním pondělí následuje tzv. odplatné úterý, kdy chodí na pomlázku děvčata a šlehají
chlapce. Příprava na Velikonoce na Slovensku obvykle začíná ruku v ruce s jarním úklidem a zdobením domácností pučícími větvičkami a barevnými stužkami. Pouze jednou za rok a to právě na Velikonoce se peče zakulacený bochánek „paška“. Pondělí otevírá prostor pro velikonoční veselí, pro pomlázku, spojenou s koledováním. Dalším zvykem je polévat děvčata vodou, anebo je házet do potoka či rybníka. Důvodem je předat životodárnou fyzickou i duševní sílu vody milované osobě – děvčeti. Obdobné polévání vodou praktikují i děvčata na velikonoční úterý. V tento
den mohou šlehat chlapce právě děvčata, proto se tomu dni říká Odplatné nebo Odvetné úterý.
RAKOUSKO
V Rakousku se hraje hra s vajíčky. Lidé pečou preclíky ve tvaru věnečků a nejtypičtěší barvou vajíček je především zelená. V Rakousku se traduje, že sníst o Velikonocích vejce,
které snesla slepice na Zelený čtvrtek, přináší štěstí a zdraví a stejně jako u nás by si lidé měli dát v tento den k jídlu něco zeleného. Dospělí pak holdují poměrně novému zvyku, a to dát si místo špenátu k obědu, zelené pivo k večeři.
NĚMECKO
V Německu začínají velikonoční svátky na Velký pátek. K obědu či večeři se podává ryba. V sobotu a neděli se pečou velikonoční beránci a barví vajíčka. Do kostela chodí Němci až na Velikonoční neděli, a to s košíkem dobrot, které jim musí farář posvětit. V košíku nesmí chybět sladký chléb, šunka, vajíčka. Dalším německým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky
a jinými velikonočními dekoracemi. Velikonoce jsou tradiční slavnostní událostí, ideální pro oslavu s lahví sektu. Z Německa pochází i sekt Rotkäppchen, který se zde vyrábí od roku 1856.
Text: Vendula Pěrušková, BIG FISH & CO
Foto: Jan Kolář, Valašské muzeum v přírodě
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
