DOMÁCÍ ETIKETA O VÁNOCÍCH
22. 12. 2021 - ČR - Málokdy si během roku najdeme čas na slavnostní večeři, kdy se sejde celá rodina u svátečně prostřeného stolu. Vánoce jsou tou nejvhodnější příležitostí naplnit náš domov hřejivou atmosférou, láskou a pohodou.
Nejen o Vánocích, ale o Vánocích zvlášť se k sobě chováme mile, zapomeneme na starosti, přestaneme si vyčítat to či ono, pomáháme si a snažíme se vidět všechny lidi kolem sebe z té lepší stránky.
Ke slavnostní atmosféře přispívá správně připravená tabule pro štědrovečerní večeři. Stůl bývá pokryt ubrusem a při této sváteční příležitosti by měl být pod ubrusem molton, plstěná podložka, která zaručuje, že nádobí a příbory nevydávají při položení na stůl hluk a nesmekají se. Ubrus má buď bílou, nebo jinou nevtíravou barvu, aby neodváděl pozornost od aranžmá pokrmů na talířích. Může být zdoben vánočními motivy. Na stole by neměla chybět svíčka, která vytváří slavnostní atmosféru. Uprostřed každého místa leží plochý talíř (odborně se mu říká masový, podává se na něm hlavní chod) a na něm polévkový talíř. Pod talíře podle starého zvyku tatínek nenápadně položí drobné mince nebo šupinu z kapra, to aby se nás držely peníze celý příští rok. Zvláště pro děti je to vždy velké překvapení, které umocňuje kouzelný zážitek ze slavnostní večeře. Vlevo leží malý talířek na pečivo a vedle talířů pokládáme příbory. Je jich tolik, kolik bude chodů, a klademe je tak, abychom je odebírali postupně od vnější strany směrem k talíři. Příbor na moučník (malá vidlička a lžička) klademe nad talíře v pozici, v jaké si je pak přesuneme vedle talíře, tedy držadlo vidličky směřuje doleva, lžičky doprava. Vpravo postavíme sklenice na nápoje, nejlépe do řady, a to zprava v pořadí, v jakém je budeme pít, nejprve sklenici na vodu, vlevo pak číši na bílé víno k rybě, hlavnímu chodu. Každý stolovník by měl mít ubrousek, máme-li látkový, položíme si ho na klín, papírový ubrousek se na klín nedává, leží na stole po celou dobu večeře. Složíme ho do trojúhelníka a položíme vlevo vedle talíře. I malé děti už mohou pomáhat aranžovat slavnostní tabuli, aby se naučily, jak ji uspořádat, v běžném života běhu na to často nezbývá čas.
Příbor při jídle uchopíme tak, že nůž držíme v pravé ruce, vidličku v levé. Prsty musejí při držení příboru stále směřovat dolů, směrem k talíři. Konce střenek se opírají o středy dlaní, střenky jsou celé uzavřené v dlani, takže nejsou vidět, a ukazovákem vyvíjíme tlak na horní hranu příboru. Špička ukazováku je těsně nad koncem střenky, nepřejde ovšem k jídelní části vidličky nebo k čepeli nože. Nemůžeme držet příbor jako tužku, tak aby nám konce střenek vykukovaly mezi prsty. Vidličku v levé ruce držíme hroty směrem dolů.
Moučníkový příbor (dezertní vidličku a lžíci velkou asi jako dezertní příbor) používáme tak, že vidličku v levé ruce používáme klasickým způsobem a lžičkou manipulujeme jako s nožem. Lžící krájíme čokoládové sufflé, přihrnujeme zmrzlinu a vidličkou neseme do úst. Můžeme vložit do úst i lžičku, můžeme také použít pouze samotnou vidličku nebo samotnou lžičku, podle toho, jaký moučník máme.
Ke štědrovečerní večeři se oblékáme slavnostně. Tatínek by měl mít oblek nebo sako a kalhoty, v lepším případě i kravatu, maminka šaty nebo halenku a sukni. I děti vedeme k tomu, že ke slavnostní tabuli neusedají v tom, v čem chodí do školy nebo na hřiště. Bílá košile a kalhoty pro chlapce a halenka a sukně nebo sváteční šaty pro dívenku jsou tím nejlepším vkladem do jejich budoucího života v jejich vlastních rodinách.
Slavnostní večeři bychom měli zahájit krátkým proslovem nejváženější osoby u stolu, bývá to dědeček nebo otec. Měli bychom vzpomenout na ty, kteří nemohou být u štědrovečerní večeře s námi, neboť nás během roku opustili nebo jsou v daleké cizině, a popřát si, abychom se příští rok opět u štědrovečerního stolu všichni společně sešli.
Maminka nalévá polévku nejdříve tatínkovi, pak teprve dětem, děvčeti, pak chlapci, a nakonec nalévá sobě (hostitelka dostává jídlo jako poslední). Sedí-li s námi u stolu prarodiče, maminka obslouží nejdříve babičku, dědečka, pak tatínka a děti. Už malé dítě si tak začíná uvědomovat, že jsou lidé společensky významnější, dospělí, a méně významní, to jsou děti. Nikdo se ničeho nedotkne, čeká se na maminku. Až maminka vezme do ruky lžíci, mohou vzít lžíci do ruky i ostatní a začít jíst.
U stolu sedíme zpříma, nehrbíme se a lokty držíme u těla, abychom se nedotýkali ostatních u stolu. Je nespolečenské mít u stolu ruce v klíně, opíráme si je o hranu desky stolu, ale ne lokty o stůl. Pečivo neukusujeme, ale ulamujeme sousta a ta vkládáme do úst. Talíř s polévkou bychom neměli naklánět. Příbor držíme tak, že konce držadel se opírají o středy dlaní, držadla jsou ukryta v dlani a ukazovákem vyvíjíme tlak na řez nožem a napichování vidličkou. Vidličku v levé ruce držíme hroty směrem dolů. Napíchneme maso, nožem ukrojíme těsně u hrany vidličky menší sousto a vidličku s hroty směřujícími dolů vložíme do úst. Párátko u stolu nikdy nepoužíváme, vyšťourávat si z mezizubních mezer zbytky masa a dojídat ho přece nebudeme mezi lidmi, to si necháme do koupelny. Sklenice na vodu držíme dole a číše na víno jen za stopku, abychom na sklenicích nezanechávali mastné otisky prstů a neoteplovali nápoj ve sklenici. Před každým napitím si důkladně otřeme ústa ubrouskem a pijeme pouze tehdy, nemáme-li v ústech sousto. Hlídáme si čistotu okraje sklenice, abychom ostatní u stolu nezbavovali chuti k jídlu. Při večeři si povídáme, proto jsme se přece u stolu sešli. Nebavíme se ale o konfliktních tématech, vynecháme neúspěchy ve škole, nemoci, smutné události roku a třeba plánujeme dovolenou na horách, prázdniny, vzpomínáme na své blízké v cizině a těšíme se na dárky pod stromečkem. Po večeři následuje rituál rozbalování dárků. Máme-li malé děti, hrajeme hru na Ježíška, ale i větší děti by měly přistupovat ke stromečku s vážností a důstojně.
Dárky má rozbalovat nejmladší v rodině, každému dárku věnujeme pozornost, počkáme, až se rozbalí, abychom nepřipravili dárce o radost, pak teprve rozbalujeme další dárek. Po ukončení obřadu pod stromečkem si dospělí dají skleničku portského, vyprávějí si a děti si hrají s dárky, které dostaly, nebo si společně pustíme Tři oříšky pro Popelku.
Foto: © Luděk Šmerda
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
