02. 11. 2022 - ČR - Po globální diskuzi ohledně škodlivosti jednorázových plastových brček na planetu Zemi a její životní prostředí se slámky ocitly ve všeobecné nemilosti. S rozvojem znovupoužitelných a ekologičtějších alternativ se s nimi opět začínáme setkávat i v barovém prostředí, odkud brčka téměř vymizela. Řadu drinků si bez nich přitom vychutnáme jen stěží.
Ačkoli brčko působí jako výdobytek moderní doby, jeho původ je mnohem starší. Uvádí se, že první brčka používali již starověcí Sumerové. Nejstarší doložené brčko na pití bylo nalezeno v sumerské hrobce datované do roku 3000 př. n. l. Tehdejší slámka měla podobu zlaté trubičky zdobené kamenem lapis lazuli.
Když už jsme narazili na slovo slámka, zmiňme i jeho původ. V 19. století se v Americe jako brčko používala sláma z žitné trávy. Šlo o levnou a měkkou záležitost, která však v nápoji zanechávala svou nesmazatelnou chuťovou stopu. Marvin Chester Stone proto jednoho dne omotal kolem tužky proužek papíru, který slepil lepidlem, aby se oné nepříjemné trávové chuti ve svém Mint Julepu zbavil. V roce 1888 si nechal svůj vynález patentovat a později vytvořil i přístroj, který papír pojil voskem. Příchuť lepidla v koktejlu byla totiž asi stejně tak populární jako předchozí travnatá.
Plastová brčka se rozšířila po druhé světové válce. V 50. letech 20. století přichází se vzestupem automobilismu také nástup řetězců s rychlým občerstvením. Ty nahrazují omyvatelné a znovupoužitelné nádobí levnými jednorázovými plasty, díky kterým je možné nakoupit jídlo a pití s sebou. V rozmezí 60.–80. let plastová brčka zaplavují trh a vytěsňují všechna ostatní.
O pouhých 35 let později, v roce 2015, obletí svět video bioložky Christine Figgenerovou, které zachycuje želvu s uvízlým plastovým brčkem v nosní dírce. Zanedlouho poté se Francie stává první zemí, která zavádí zákaz jednorázových plastů. V roce 2019 Evropský parlament odhlasoval zákaz vybraných plastových výrobků na úrovni celé Evropské unie. Nařízení nabylo platnosti v roce 2021, v Česku pak vešel od 1. října 2022 v účinnost zákon zakazující řadu jednorázových plastů.
Výrobci po celém světě však už předtím, než byla plastová brčka postavena mimo zákon, přicházeli s alternativami. Dnes se tak můžeme setkat s brčky z nerezu, skla, bambusu či silikonu. Velmi oblíbenými se opět stala papírová brčka, jež jsou dostupná v různých barevných variantách. Specifickou možností jsou jedlá brčka vyrobená například z cukru či mořské řasy.
Popíjení nápojů brčkem má hned několik opodstatnění. Zejména je to pohodlnější. Dámy také ocení, že jejich pečlivě nanesená rtěnka neskončí na okraji skleničky. Což v důsledku stejnou měrou potěší i barmana a barbacka u myčky.
Z hlediska drinků je brčko praktickým nástrojem, jak si některé z nich vůbec vychutnat. Přestože bary začaly servírovat long drinky jako Cuba Libre nebo Gin & Tonic bez brčka, stále existují koktejly, u nichž je slámka nezbytností. To se týká veškerých nápojů servírovaných na ledové tříšti – od Mint Julepu přes Capirinhu až po většinu tiki koktejlů. Mimo bar najde brčko využití v granitě, mléčných koktejlech a mléčných ledových kávách.
Pití brčkem souvisí také s teplotou nápoje. Ledově nachlazené limonády či koktejly mohou otupit chuťové receptory, ovšem při pití brčkem se do úst dostane menší množství tekutiny. Ta se tak rychleji ohřeje a chuť se může rozvinout. Tím vytváří komplexnější aroma.
A jak je to s fámou, že z drinků vypitých brčkem se rychleji opijete? Toto tvrzení není nijak vědecky podložené, ale je možné, že brčkem pijete rychleji, než kdybyste pili nápoj normálně. Tím pádem toho víc i vypijete. Na rychlost vstřebávání alkoholu však pití brčkem vliv nemá.
Komerční článek
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.