Brut nebo demi-sec? Provedeme vás šumivými víny
28. 12. 2023 - ČR - Moravská a česká šumivá vína vám mohou dělat perfektního společníka na závěr roku. Podle čeho ovšem vybrat takové, aby bylo podle vašich představ? Jak probíhá jeho výroba? K čemu se hodí a jak ho servírovat?
Šumivé víno má jednu skvělou vlastnost – díky jeho lehkosti a svěžesti ho můžete kombinovat s téměř čímkoliv. Parádně doplňuje polévku, hlavní chod i dezert. Samozřejmě ho můžete pít i jen tak po celý večer. Ve finále vás ovšem nemusí omezovat ani denní doba, pokud vám dorazí návštěva dopoledne, nebo dostanete chuť na sklenku po dobrém obědě. Nicméně kvalitní a nepříliš sladké sekty jsou výborným aperitivem i častou komponentou koktejlů.
Bez druhotného kvašení by to nešlo
Šumivá vína se rozdělují do několika kategorií, z nichž každá má svůj vlastní výrobní proces. Princip však zůstává stejný. Do kvalitního přírodního vína se přidá tirážní likér, který obsahuje kvasinky a cukr. Vše se v uzavřené nádobě (původně v lahvích, dnes nejčastěji v tancích) znovu prokvasí. Uvězněný oxid uhličitý se rozpustí ve víně a znovu se uvolní až po bouchnutí zátky.
Která jsou sladká a jaká naopak „sušší“?
„Dám si brut.“ „Já raději demi-sec.“ Tyhle dva pojmy nejspíše dobře známe. Jedná se o dva nejběžnější typy sektů u nás. Víte ovšem, co přesně se pod nimi skrývá?
Většina z nás už si zvykla na dělení tichých vín podle obsahu zbytkového cukru (uvádí se v gramech na jeden litr) na suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Podobným způsobem rozlišujeme i vína šumivá. Začněme tím nejméně sladkým.
• „brut nature“ („přírodně tvrdé“) – méně než 3 g/l (cukr nebyl po druhotném kvašení dodán)
• „extra brut“ („zvláště tvrdé“) – obsah cukru mezi 0–6 g/l
• „brut“ („tvrdé“) – obsah cukru nižší než 12 g/l
• „extra dry“, „extra sec“ („zvláště suché“, „extra suché“) – obsah cukru mezi 12–17 g/l
• „sec“, „dry“ („suché“) – obsah cukru mezi 17–32 g/l
• „demi-sec“, „medium-sec“ („polosuché“) – obsah cukru mezi 32–50 g/l
• „doux“, „sweet“ („sladké“) – obsah cukru je vyšší než 50 g/l
A co sekty v Česku?
Tuzemské sekty se liší od evropské konkurence poměrně širokým využitím odrůd, neboť tuzemští výrobci vedle těch tradičních, jako je Chardonnay či Pinot noir (Rulandské modré), používají pro přípravu bublinek také Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský, Rulandské bílé nebo Sauvignon či Sylvánské zelené.
Věděli jste o šumivých vínech, že:
• Jeho tradice vznikla ve Francii?
• Označení sekt je ovšem převzato z Německa, kde bylo používáno od 18. století?
• Vznikla „náhodně“? Francouzští vinaři zjistili, že jakmile nechají víno během zimy uskladněné ve skleněných lahvích (namísto v sudech), vytvoří se v nich díky kvašení bublinky.
• Sabráž neboli otvírání sektů šavlí se začalo používat během napoleonských válek? Legenda praví, že když důstojníci francouzské kavalerie odjížděli z divokých večírků od Madame Clicquot (majitelky známého vinařství v oblasti Champagne), obdrželi na cestu lahev sektu. Odmítali se zdržovat jejím pracným otevíráním, proto tasili šavle a švihem stínali hrdla.
Chcete ovládnout umění zvané „sabráž“?
Otvírání sektů s naprosto geniálním „wow“ efektem vás mohou naučit vinaři, kteří produkují tato lahodná šumivá vína. Jen nebuďte překvapeni, pokud nebudou lahve sektů sekat přímo šavlí, ale jiným více dostupným nástrojem, jako jsou např. sekyrka, srp, pila, golfová hůl, hokejka, sklenička, talířek nebo dokonce žehlička či bota.
KOUPÍM LAHEV SEKTU A CO DÁL?
1) Sekt nechte nachladit. Při podávání by měl mít 4-6 °C stupňů (chlazení alespoň půl dne).
2) Zvolte vhodné sklenice, tzv. flétny, které dokonale vymyjte a osušte, aby perlení trvalo co nejdéle.
3) Lahví netřeste. Po vychlazení z ní odstraňte drátěnou sponu (agrafu) a nakloňte ji v úhlu 45 stupňů. Zátku držte pevně a pomalými kroutivými pohyby lahve z ní uvolněte zátku.
4) Sklenice plňte do poloviny, aby se ve zbylém prostoru mohla rozvinout vůně a bublinky déle perlily.
Více na vinazmoravyvinazcech.cz
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
