dTest: Nejproblematičtější uzenina? Podle zjištění spotřebitelské organizace dTest je jí anglická slanina
17. 05. 2024 - ČR - Na nenápadný uzenářský výrobek vyráběný z vepřového boku – anglickou slaninu – se v aktuálním vydání zaměřil spotřebitelský časopis dTest. Výsledky zkoušek přinesly nový rekord. Ze 17 vzorků totiž plně vyhovělo pouhých šest. Slanině tak připadl smutný titul nejproblematičtější uzeniny, která testy spotřebitelského měsíčníku prošla.
Anglická slanina najde v kuchyni hned několikeré využití. Hodí se při vaření nebo si ji lze dát jen tak s pečivem. Ačkoli patří mezi tradiční české uzeniny, masná vyhláška ji oficiálně nezná. „Na kvalitu slaniny tak nejsou předepsány žádné přesné požadavky, výrobce má její kvalitu ve svých rukou a musí dodržet vše, co deklaruje na obalu,“ vysvětluje šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová a pokračuje: „Vedle ověření obsahu použitého masa, tuku, soli jsme se tedy zaměřili i na to, zda zjištěná čísla odpovídají hodnotám uvedeným na obalech.“
A právě s deklarovanými údaji byl největší problém. U části testovaných výrobků totiž laboratoř zjistila nižší hodnoty než ty napsané na etiketách. „U dvou výrobků jsme zaznamenali rozdíly v obsahu vepřového boku, které již nebylo možné vysvětlit nejistotou měření. U anglické slaniny značky Albert/Česká chuť naměřila laboratoř pouze 76,3 % vepřového boku namísto avizovaných 85 %. U druhého výrobku Billa/Clever byl rozdíl ještě vyšší: 83,9 % oproti uváděným 94 %. Nedodržení slibovaného obsahu klíčové ingredience je závažným klamáním spotřebitelů. Oba výrobky získaly za nepřesnosti deklarace obsahu nedostatečné hodnocení, což se pak promítlo do konečných výsledků,“ vysvětluje Hana Hoffmannová.
S nepřesnými výživovými tabulkami se laboratoř setkala i v případě měření tučnosti. Nejvýraznější rozdíl odhalila u značky Naše maso Anglická slanina krájená – její nutriční tabulka uváděla 30% tučnost, podle naměřených hodnot má ovšem výrobek 66,2 % tuku. „Hrubé rozpory jsme našli i u dalších vzorků, nedostatečnou známku získalo v této části testu hned deset výrobků,“ vysvětluje šéfredaktorka Hoffmannová.
Zajímavé překvapení přineslo i měření obsahu dusitanů a dusičnanů. Dusitany chrání slaninu před nebezpečným jedem botulinem a dávají jim růžovou barvu. Mají však i svou nevýhodu – při zahřátí na vysokou teplotu se z nich mohou vytvořit karcinogenní nitrosaminy. Jedna z testovaných slanin značky Lidl/Pikok Pure se podle deklarace na obalu měla bez přídavku konzervantů obejít. Výsledky měření však ukázaly, že se v ní dusitany a dusičnany přesto objevují. „V porovnání s ostatními slaninami v ní laboratoř dokonce zaznamenala jednu z nejvyšších koncentrací těchto látek,“ upřesňuje Hoffmannová a dodává: „Výrobce sice nepoužil přímo konzervant E 250, ale v receptuře zmiňuje několik rostlinných ingrediencí, které mohou dusičnany obsahovat přirozeně a mohly se tak dostat do finálního výrobku. Z našeho pohledu ale jde o matení spotřebitele.“
I v měření soli se mimo úředně tolerovanou odchylku ocitlo několik výrobků. Výrobek Lidl/Pikok Pure byl výrazně slanější, než by zákazník dle obalu čekal. Obsah soli byl podle
laboratoře 2,93 g/100 g, ačkoliv obal uváděl 2,2 g/100 g. Mimo toleranci se ocitly i slaniny značek Naše maso a Ponnath. V jejich případech bylo naopak soli méně, což také není v pořádku, ale ze zdravotního hlediska to není problém.
Kompletní výsledky testu anglických slanin včetně senzorického hodnocení jednotlivých vzorků jsou k dispozici v květnovém čísle časopisu dTest a také na webových stránkách.
Ilustrační foto: Pixabay
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
