Velikonoce na Slovácku: zvyky a tradice, které můžete zažít i dnes
24.03.2026 – ČR – S příchodem jara ožívají na Slovácku velikonoční zvyky a tradice, které mají dodnes své pevné místo v životě místních obyvatel.
Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, symbolizují konec zimy a počátek jara. Jejich termín vychází ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti, a to v neděli po prvním jarním úplňku. V tomto období se prolínají křesťanské tradice s pradávnými lidovými obřady. K nejrozšířenějším zvykům patří velikonoční pomlázka spojená s obdarováváním a šleháním pruty.
Symbolem Velikonoc jsou vajíčka – jako rituální prvek lidové víry, pokrm i dekorace. Nezbytnou součástí výzdoby domovů i vzácným darem jsou malovaná vajíčka – kraslice. Tato drobná umělecká díla vznikají rozmanitými technikami a jsou dokladem zručnosti tradiční rukodělné výroby. Na Slovácku se dnes setkáme s kraslicemi vyškrabávanými, batikovanými, reliéfními, zdobenými slámou či jemnou drátkovanou krajkou. Všechny prezentuje unikátní prodejní expozice Tradiční výrobek Slovácka na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti. K dostání jsou zde také další velikonoční výrobky – například dřevěné klepače a figurky ze šustí.
.jpg)
Velikonoční období – vynášení Moreny i zvuk hrkačů v ulicích
O Smrtné neděli, v období čtrnáct dnů před Velikonocemi, bývá jako symbol zimy, nemoci a nepohody utopena nebo upálena maskovaná figurína, lidově zvaná Mařena, Morena či smrtka. Lidé věřili, že tak urychlí příchod jara. Právě voda, oheň nebo ratolesti měly v podvědomí lidí magickou ochrannou a blahonosnou sílu.
Velikonoce jsou největší svátky křesťanů. Přípravné období Velikonoc – doba postní – vrcholí ve Svatém týdnu, nazývaném také Pašijový nebo Velký týden. Ten začíná Květnou nedělí, kdy si lidé dodnes zastrkávají posvěcené větvičky jívy za rámy obrázků v domovech, aby přinesly požehnání a ochranu. Za jeden z hlavních dnů jarního novoroční je považován Zelený čtvrtek. Podle tradice se v tento den jedí zelené pokrmy pro zdraví po celý rok. V liturgickém kalendáři připomíná poslední večeři Ježíše s učedníky. V obcích na Slovácku je tento den spojen také s hrkáním (řehtáním, klepáním) – chlapci nahrazují kostelní zvony, které podle lidové tradice „odletěly do Říma“. Hrkání začíná večer po bohoslužbách a končí na Bílou sobotu. Velký pátek je považován za nejtišší den v roce, je připomínkou ukřižování Ježíše Krista. Dodnes je křesťany dodržován nejpřísnější půst v roce. Bílá sobota pak přináší návrat zvonění kostelních zvonů. Křesťané při mši zapalují svíce – oheň symbolizuje vítězství světla nad tmou, života nad smrtí. Dříve bylo zvykem oblékat si v tento den něco nového. V neděli na Boží hod velikonoční se lidé scházejí v kostele a nechávají světit pokrmy – vajíčka a kynuté obřadní pečivo. U společného oběda si je poté dělí jako symbol svornosti a zdraví v rodině. Zbytky pokrmů se dávají drůbeži nebo do zahrad, aby zajistily plodnost a úrodu. Velikonoční pondělí charakterizuje živá tradice pomlázky. Vrbové či březové pruty mají ženám předat zdraví, svěžest a sílu. Chlapci za koledování dostávají zdobená vajíčka, zamilovaní pak v dřívějších dobách obdrželi kraslice zdobené technikou typickou pro danou obec.
Na tradici tanečních zábav, které se dříve konaly po dlouhém období půstu, dnes navazují velikonoční výstavy vín. Právě po nich často začínala kolektivní noční obchůzka mládenců. Zastihnout a vyhnat dívku z postele pomlázkou patřilo ke ctižádosti chlapců. Dnes se tento zvyk udržuje především mezi členy folklorních souborů na Slovácku, kdy krojovaní chlapci od brzkých ranních hodin obcházejí s pomlázkou své tanečnice. Ve Vlčnově se každoročně na tradiční obchůzku po družicích vydávají legrúti (Velikonoční obchůzka legrútů - Slovácko).
„Velikonoce na Slovácku nejsou jen připomínkou tradic, ale jejich skutečným prožíváním. Jsme rádi, že se nám daří tyto zvyky dlouhodobě uchovávat a předávat dalším generacím. Prostřednictvím muzejních akcí i představení folklorních souborů je zprostředkovávat návštěvníkům regionu, kteří tak mohou autentickou atmosféru Velikonoc každoročně zažít na vlastní kůži. Důležitou součástí jsou také jarmarky, které dávají prostor tradičním rukodělným výrobcům,“ zve k návštěvě velikonočního Slovácka Ing. Stanislav Blaha, starosta města Uherské Hradiště a předseda správní rady Regionu Slovácko.
Velikonoce ve skanzenu, v památkových domkách i muzeích
Ukázky výroby kraslic, pletení pomlázek i výrobků ze šustí nabídne ve dnech 24. a 25. března Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě (Kraslice 2026 – předvelikonoční dílny lidových výrobců - Slovácko) a ve středu 25. března také Muzeum Bojkovska v Bojkovicích (Velikonoční předvádění řemesel - Slovácko). Na konci měsíce, od 30. března do 1. dubna, se lidoví výrobci představí také ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti (Velikonoce ve Slováckém muzeu - Slovácko).
V sobotu 28. března ožije velikonočními zvyky areál Skanzenu Rochus v Uherském Hradišti. „V chalupách se budou malovat vajíčka a plést pomlázky, chybět nebudou ani čerstvě upečené jidášky. Svou zručnost předvedou návštěvníkům krasličářky i košíkáři. Areálem projdou chlapci s hrkači a děvčata vynesou Mařenu, abychom společně přivítali jaro. Připraveny jsou také prohlídky muzea na Zelený čtvrtek i během velikonočního víkendu včetně Velikonočního pondělí,“ zve ředitel skanzenu PhDr. Jan Blahůšek, Ph.D. (Od fašanku do Velikonoc - Slovácko, Velikonoční prohlídky na Zelený čtvrtek - Slovácko, Velikonoční prohlídky muzea - Slovácko).
Vystoupení folklorních souborů a velikonoční tvoření připravují na Květnou neděli 29. března v areálu památkových domků Na Rajčovně v Hluku (Malované vajíčko na červenej šňůrce - Slovácko). Ukázky výroby oplétaných kraslic i pletení pomlázky proběhne v tento den také v Trchalíkově usedlosti v Šumicích (Pletení pomlázky, malování vajíček v Trchalíkově usedlosti - Slovácko).
Příležitost nasát velikonoční atmosféru, ochutnat regionální speciality a podpořit tradiční rukodělnou výrobu pak nabídne ve dnech 28. a 29. března Velikonoční jarmark v Uherském Hradišti (Velikonoční jarmark - Slovácko).
Souhrnné informace akcí s velikonočním programem a přehled velikonočních koštů na Slovácku najdete zde: Velikonoce na Slovácku: tradice, které stojí za to zažít - Slovácko.
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
