Rebarbora, plevel a delikatesa v jednom
31. 5. 2013 - Rebarbora, neboli reveň, byla dříve velmi rozšířený plevel, který se nám podařilo úspěšně vymýtit. Přitom je léčivá a v kuchyni ji můžete připravit na sladko i naslano.
Rebarbora získala své jméno po poutnících, kterým se říkalo rebarboros. Původ má v Tibetu, odkud se dostala do povodí Volhy, odkud ji „rebarboři“ přinesli do Evropy, kde se začala pěstovat.
Pokud se rašící trsy přikryjí bílou netkanou textilií, první řapíky rebarbory dozrávají už koncem dubna. Rostou tak v přítmí a díky tomu jsou křehké a mají jemnější chuť. Jinak se u nás běžně sklízí od konce května do poloviny června v závislosti na počasí. Později už má rebarbora příliš mnoho kyseliny šťavelové a je nepříjemně trpká.
Léčitý lopuch
Listy této rostliny připomínají lopuch, ale podle až dvoumetrových květenství ji od něj snadno odlišíte. Ještě v dobách, kdy divoce rostla na svazích Himálaje ji tibeťané považovali za léčivou. A právem, protože reveňové řapíky jsou zdrojem cenných vitaminů a minerálních látek.
Rebarbora se hojně využívá také v arabském léčitelství. Obsahuje jablečné a citronové kyseliny, zato překvapivě málo vitaminu C. Je však cenným zdrojem vitaminů skupiny B. Je v ní také hodně niacinu, důležitého pro krevní oběh, a hodně kyseliny pantotenové, která má příznivé účinky na krev a vlasy. Obsahuje také kyselinu listovou, vápník, draslík a hodně vlákniny.
Rebarbora v kuchyni
V Evropě si rebarboru v 19. století oblíbili nejprve Angličané a po nich i Američané. Kladli její kousky na pikantní koláče. Italové z ní později začali vyrábět aperitiv Rabarbaro a němci vyhlášené džemy nazývané podle významné pěstitelské oblasti Holštýnská krev.
Nejlépe se prý rebarboře daří ve stínu pod ovocnými stromy, ale i když je vystavena plnému slunci, má se k světu.
Některé nově vyšlechtěné odrůdy obsahují méně kyseliny šťavelové, a lze je tedy použít bez obav i ve větším množství. Lékaři totiž nedoporučují jíst rebarboru ve velkém lidem, kteří trpí ledvinovými potížemi nebo mají problémy s močovým měchýřem. To se ovšem týká především syrových řapíků, které mají ostře kyselou, pikantní chuť. Vařením v cukrové vodě kyselost potlačíte.
Rebarbora se hodí do salátů (například v kombinaci se šlehačkou), koláčů, kompotů a omáček, můžete z ní připravit i žemlovku a rizoto a dá se použít jako příloha k pečenému masu. Vynikající je jako zavařenina, a dá se z ní prý dokonce dělat i víno.
Koláč je klasika
Držitelka dvou michellinských hvězd Lea Linsterová zveřejnila před několika lety svůj oblíbený recept na rebarborový koláč. Těsto smíchá z hladké mouky, másla, prášku do pečiva, cukru, jednoho vejce, olivového oleje a trošky smetany. Rebarboru nevaří, ale marinuje přes noc v cukru. Na placku těsta dá vrstvu rebarbory, tu přelije směsí vajec, cukru a smetany a nechá alespoň hodinu péct.
Upečte si o víkendu lahodné jahodovo-rebarborové muffiny podle blogerky Lucie, jejíž blogy najdete každý lichý pátek na našem webu.
Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.
