Přibližně kolem roku 120 n. l. vznikla „Akademie kulinárního umění“, provozována římskými šéfkuchaři. Vyšší společnost se scházela v lázních, kde byly formou banketu poskytovány stravovací služby. Toto období se proslavilo formou nezřízeného hodování vleže, tzv. „Luculuskými hody“. Velkým zlomem bylo objevení Nového světa v roce 1492 Kryštofem Kolumbem. Na jídelníčcích se objevila rajčata, brambory, kakao, vanilka, slunečnice, ale také chilli, papriky a kukuřice. Popularitu si v Evropě koncem 16. století získalo podávání kávy a čaje. V 17. století se gastronomie dočkala nevídaného rozkvětu. Hostiny pořádané šlechtou se podobaly divadelnímu představení. Ve šlechtických sídlech vznikaly kuchyně s příslušnými skladovacími prostory a vinnými sklepy. Chudí obyvatelé však žili z milodarů, navštěvovali levné krčmy s nabídkou omezenou na maso, chléb a pivo. Nejzávažnějším středověkým a raně novověkým problémem byla hygiena.
Více zde: http://www.varenijeumeni.cz/gastronomie/historie-gastronomie/